Štěpnice bývaly běžnou součástí klášterních zahrad. Nejinak tomu bylo i v Břevnovském klášteře. V první polovině 18. století zde byl založen ovocný sad, nynější Horní sad, který čítal přes 300 stromů. V 50. letech 20. století byly mniši z kláštera vystěhováni. Hospodářsky využívané pozemky se postupně přerodily do rekreační role. Po roce 1990 došlo k navrácení kláštera Benediktinům. V letech 2009–2012 byl z veřejných prostředků obnoven Horní sad.
V současné době je sad dosázen mladými stromy starých odrůd a v celém svém rozsahu má téměř 500 pozic. Průběžně byly nahrazeny staré či nemocné stromy i v dalších částech areálu. Přednostně byly dosazeny zajímavé staré odrůdy jabloní, hrušní, třešní, slivoní i meruněk, ale také kaštanovníky, moruše či oskeruše. Plochy ovocných výsadeb se staly cennou genofondovou plochou. Na výslunných terasách se dobře daří především peckovinám. Na řadu pěkných slivoní narazíte při procházce po prostřední terase pod oranžerií. Terasa slivoním poskytuje vhodné výhřevné mikroklima a závětří. Některé zdejší slivoně mají zajímavě formovaný tvar koruny, jako třeba dvoukmenná Mirabelka nancyská. Někoho může zaujmout kmen Flotowovy mirabelky, který se stáčí do koruny jako dřevitý provaz. Právě tyto charakteristiky lze dobře pozorovat v zimním období. Stromy jsou prosty listí a vynikají drobné detaily, jež v sezóně pohlcuje zeleň a naše smysly zase sladkost a pestrá různobarevnost plodů. Pojďme se na některé odrůdy slivoní rostoucí v sadě Břevnovského kláštěra podívat blíže.
Brněnská
Naše původní stará odrůda slivoně se řadí k nejranějším švestkám. Má i přiléhavá synonyma, která poukazují na její místo výskytu a tvar – Brněnská špička, nebo na dobu zrání kolem svaté Anny – Aninka, či barvu – Špendlíček modrý. Má poměrně malé, ale šťavnaté plody, které v dešti nepraskají. Její výhodou je samosprašnost a mrazuodolnost. Koruny stromů jsou nálevkovitého tvaru. Pro výsadbu je dobré upřednostnit chráněná stanoviště s kvalitní a vlhkou půdou. Plodí do pěti let po výsadbě. V plné zralosti plody ze stromu padají.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2023.*
Text a foto Ing. Kateřina Štrossová, Český svaz ochránců přírody
