Cílem práce bylo ověřit, zdali fermentace semenného materiálu zefektivní předosevní přípravu lípy srdčité. Semenný materiál ze dvou zdrojů semen lípy byl podroben 7, 14 a 21 dní anaerobní fermentaci a 10, 20 a 30 dní aerobní fermentaci; kontrolou bylo osivo po teplo-studené stratifikaci. Byl hodnocen obsah vody, klíčivost a hladina kyseliny abscisové v osivu a průběh vzcházení a morfologické parametry jednoletých semenáčků lípy vzešlých z testovaného osiva.
Bylo zjištěno, že fermentované osivo má ve srovnání s osivem po teplo-studené stratifikaci vyšší klíčivost (cca 90 %), nízkou hladinu kyseliny abscisové (do 700 pmol/g) a vzešlé semenáčky dosahují větších morfologických parametrů. Semenný materiál je třeba sbírat ve voskové zralosti, dovlhčit jej, fermentovat bez přístupu vzduchu (anaerobní fáze) sedm dnů a následně s přístupem vzduchu (aerobní fáze) 10, 20 nebo 30 dnů. Fermentací semenného materiálu lze ve srovnání s používanou stratifikací osiva urychlit přípravu semen k výsevu o jeden rok.
Měnící se podmínky prostředí a současná kůrovcová kalamita vyvolala řadu změn, které se pojí zejména s obnovou krajiny a změnou druhové skladby. Vyšší podíl listnatých dřevin a dřevin málo využívaných vedl mimo jiné i ke zvýšení poptávky po sadebním materiálu lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) a bylo nutné zajistit dostatečné množství osiva k jeho napěstování. Předosevní příprava lípy však není jednoduchá, je zdlouhavá a často nevede k žádané výtěžnosti osiva.
Semena lípy srdčité jsou dormantní, což je zapříčiněno tvrdým oplodím a nepropustným osemením – obalová dormance, a vysokým obsahem kyseliny abscisové (ABA) v embryu – endogenní dormance, (Landis 1996; Suszka et al. 1996). K překování dormance (klíčního klidu) je proto důležité semena stratifikovat. Vanstone (1978) Flemer (1980) aj. doporučují stratifikaci s médiem, ale většina autorů popisuje jako nejvhodnější způsob překonání dormance semen lípy srdčité teplo-studenou stratifikaci bez média.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2024
Text a foto: Ing. František Bednařík, 1 Ing. Kateřina Houšková, Ph.D.,1 Prof. Ing. Oldřich Mauer, DrSc.,1 Ing. Lena Bezděčková,2
1Ústav zakládání a pěstění lesů v Brně, LDF MENDELU, Brno, 2Výzkumná stanice Kunovice VÚLHM, v. v. i.
Úvodní foto: Sadební materiál vhodný na výsadbu (foceno 5. 11. 2023). Semena byla sklizena ve voskové zralosti 15. 9. 2022, následně podrobena dvoufázové řízené fermentaci a skladována do 15. 3. 2023, poté vyseta
Poděkování
Příspěvek byl financován z projektu NAZV QJ1230330 (2012–2016) a byl v rozšířené verzi publikován v časopisu Plants (Bednařík et al. 2022).
Seznam použité literatury je dispozici u autorů.
Příspěvek byl prezentován v rámci mezinárodní konference školkařů v Liptovském Jáně 2023.
