Vesnicí roku 2023 České republiky se stala Ostrožská Lhota z Uherskohradišťska ve Zlínském kraji. Na druhém místě skončila obec Hrádek z Frýdecko-Místecka v Moravskoslezském kraji, třetí příčku obsadila Dolní Poustevna z Děčínska v Ústeckém kraji. Sedmadvacátého ročníku soutěže Vesnice roku se účastnilo 175 obcí a ze 13 finalistů, vítězů krajských kol, zvolila hodnoticí komise Ostrožskou Lhotu za absolutního vítěze.
„Je to pro nás opravdu velká čest. Máme velkou radost. Je to v podstatě takové vyznamenání naší práce, našich občanů, naší krásné vesnice,“ řekl po oznámení výsledků starosta vítězné obce Roman Tuháček. Na vyhlášení soutěže do Luhačovic na Jarmark venkova dorazily desítky lidí z vítězné obce. Neměli to sem daleko, jen zhruba třicet kilometrů. Okamžitě po vyhlášení výsledků zavládlo velké nadšení.
Název Lhota je častý u vesnic, které vznikaly v období vrcholné středověké kolonizace ve 13. a 14. století. Starší doložená jména pro Ostrožskou Lhotu jsou Velká Lhota, Majori Lhota, Ostrovská Lhota či Ostrá Lhota. První písemná zmínka pochází z roku 1371, kdy je obec jmenována v závěti moravského markraběte Jana Jindřicha. V současnosti je v Ostrožské Lhotě 545 domů s 1490 obyvateli. Stala se tak největší obcí s názvem Lhota v tuzemsku.
Vesnice se nachází na okraji CHKO Bílé Karpaty, patří do regionu Slovácko a Mikroregionu Ostrožsko - Veselsko. Je součástí Zlínského kraje, okresním městem je nedaleké Uherské Hradiště. Protéká tudy říčka Okluky, která patří do povodí řeky Moravy. V katastru obce se nachází dvě vodní plochy – Močidla a Veselské Padělky. V roce 2015 byla dokončena revitalizace nadregionálního biokoridoru o výměře 192 832 m². Ostrožská Lhota je napojena na síť moravských cyklostezek. Propojuje vesnici se sousedními městy Hlukem a Uherským Ostrohem, odkud lze po značených stezkách poznávat další krásy tohoto kraje.
Hranic katastrálního území obce se těsně dotýká přírodní památka Údolí Okluky, která je zařazena do soustavy ochrany Natura 2000. Tvoří ji křovinatá terasovitá stráň jihovýchodní orientace na pravém údolním svahu potoka. Chráněné území je domovem pro četné druhy živočichů v jinak zemědělsky intenzivně využívané krajině. Z motýlů je významný především výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax), hlavního předmětu ochrany. Potencionální přirozenou vegetací je panonská prvosenková dubohabřina Primulo veris-Carpinetum. V opuštěných sadech a vinicích se vytvořila mozaika křovin se starými ovocnými stromy, fragmenty širokolistých teplomilných trávníků a ruderální bylinnou vegetací.
Na okraji obce byla postavena jedna z největších slunečních elektráren ve střední Evropě. Turisté a milovníci historie zde naleznou Obecní muzeum Ostrožská Lhota se zajímavými exponáty od pravěku až po 19. století. Dále je zde kostel sv. Jakuba Staršího z roku 1908 anebo oblíbená hospůdka Na Obecním.
Hodnoticí komise u vítězné vesnice vyzdvihla rozvojové a koncepční dokumenty, infrastrukturu, pospolitost, spolkovou činnost nebo krajinotvorné prvky. V obci působí asi dvacet spolků. Jde například o mužský pěvecký sbor, dětské folklorní kroužky, cimbálovou muziku, dechovou kapelu, klub přátel historie, klub seniorů, spolek Červeného kříže, myslivce, zahrádkáře, hasiče, fotbalisty, hokejisty, volejbalisty, tenisty, kulturisty nebo turisty. „To se chytnete za srdce, jak ti naši občané fungují, pomáhají si a tvoří,“ uvedl starosta. V minulých letech obec zvelebila památkový domek, budovu s byty a pracovištěm pošty i starou sokolovnu. Lze v ní navštívit také zmíněné archeologické muzeum. Pro příští léta chystá Ostrožská Lhota podle starosty investice do nového technického zázemí pro pracovníky obce s technikou, dále do modernizace školy, veřejných prostranství a zeleně nebo do rozšíření posilovny.
Celý článek naleznete v měsíčníku Zemědělec v regionu - Zlínský kraj.
