Využití nepůvodních dřevin a problémům s tím spojených je v evropských zemích věnována rostoucí pozornost. V lesním hospodářství členských zemí EU je v současné době rozšířeno více než 150 nepůvodních druhů dřevin introdukovaných z mimoevropských oblastí. Ještě větší množství nepůvodních druhů je v Evropě rozšířeno v různých okrasných parcích, arboretech apod.
V rámci EU byl ve spolupráci s členskými státy zpracován seznam nepůvodních dřevin, který je průběžně doplňován a aktualizován. Specifická pozornost je věnována invazním nepůvodním druhům. Na základě ustanovení předpisu „EU Regulation Non-Native Tree Species“ přijatého v roce 2014 není povoleno invazivní nepůvodní druhy importovat, obchodovat, pěstovat a jinak šířit.
Vědci z VÚLHM, v. v. i., se výzkumu využití různých druhů introdukovaných dřevin v podmínkách České republiky věnují dlouhodobě, sledují a vyhodnocují řadu provenienčních a výzkumných ploch. O výsledcích a poznatcích a svých doporučeních pak informují odbornou veřejnost. Snaží se tak zpřístupnit aktuální informace související s pozitivy i úskalími využívání introdukovaných dřevin v lesním hospodářství ČR.
V jednom z posledních výzkumů se zabývali korkovníkem amurským, kdy vyhodnocovali výzkumné plochy této dřeviny ve věku 70 let. V roce 1954 bylo v tehdejším Československu založeno sedm výzkumných ploch s korkovníkem amurským, na nichž by bylo možné testovat postupy jeho výchovy a pěstování. Důvodem bylo hledání alternativy pro cizokrajnou dovozovou surovinu – korku z dubu korkového, jehož pěstování v našich podmínkách nepřicházelo v úvahu.
Téměř všechny výzkumné plochy se v současné době nacházejí na územích podléhajících ochraně přírody a případné další rozšiřování této dřeviny na daných lokalitách již není možné. Vědci vyhodnotili růstové parametry, posoudili tvárnost kmene a tloušťku borky. Nejlepším růstem se vyznačovaly výsadby na lokalitách Mochov a Písty, kde byli identifikováni jedinci dosahující výšek i 28–30 m a výčetních tlouštěk 47–50 cm. Tloušťka borky se pohybovala v dimenzích 1,7–2,4 cm. S výjimkou výzkumné plochy Mochov nedocházelo zpravidla na dalších lokalitách k pravidelným výchovným zásahům.
Vědci konstatovali, že s ohledem na minimální výskyt škůdců a úspěšné odrůstání v jasanových oblastech by bylo možné korkovník použít pro částečnou náhradu jasanu ztepilého. Jako exotický druh může najít uplatnění v truhlářských provozech a kvetoucí jedinci mohou sloužit i jako pastva pro včelstva.*
Zdroj: VÚLHM
Úvodní foto: korkovník amurský na výzkumné ploše Písty, autor Jiří Čáp
