
Poškození ovocných sadů jarními mrazy a ekonomické dopady na tuzemské ovocnáře byly hlavním tématem dnešního brífinku ministra zemědělství Martina Šebestyána a předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka v Daminěvsi ve středních Čechách. Právě střední Čechy spolu s východními a severovýchodními Čechami a částí Moravy patří k nejpostiženějším oblastem.
Podle prvních odhadů dosahují škody na produkci a tržbách přibližně 1,1 až 1,6 miliardy korun. Přesnější vyčíslení bude možné až po dokončení kvetení všech ovocných druhů na konci května.
„Ministerstvo zemědělství je v pravidelném kontaktu s Ovocnářskou unií. Snažíme se najít řešení, které umožní ovocnářům alespoň částečně kompenzovat velké ztráty způsobené letošními mrazy,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán. Ministr zároveň informoval, že o situaci dopisem seznámil eurokomisaře Christopha Hansena a požádal Evropskou komisi o využití všech dostupných nástrojů pomoci včetně aktivace podpory ze zemědělské rezervy EU. Podle ministra jsou mnohé ovocnářské podniky již nyní ve velmi složité ekonomické situaci a letošní propad tržeb může být pro některé z nich existenční. Svoji žádost chce ministr osobně zopakovat také na příštím jednání Rady ministrů v Bruselu. Podobný postup ministerstvo zvolilo i před dvěma lety, kdy se podařilo získat pro ovocnáře kompenzace přesahující 400 milionů korun.
Česko letos zasáhly během kvetení ovocných stromů dvě výrazné vlny jarních mrazů. Při první vlně v 15. týdnu klesly teploty až na –5 °C. Druhá vlna na přelomu dubna a května byla ještě ničivější – mráz na mnoha místech působil šest až osm hodin a přízemní teploty dosahovaly až –8 °C. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka lze očekávat přibližně poloviční úrodu ovoce. Nejvíce byly poškozeny třešně, broskvoně, částečně také meruňky a jabloně. Druhá vlna mrazů navíc výrazně ovlivní produkci prakticky všech ovocných druhů, zejména však jabloní, které jsou pro české ovocnářství klíčové.
Opakované poklesy teplot pod bod mrazu zasáhly také ovocné školky, především ve středních a severovýchodních Čechách. Největší škody byly zaznamenány u ořešáku vlašského, broskvoní, meruněk, třešní, višní a drobného roubovaného ovoce, například rybízu a angreštu. Výrazné škody hlásí také okolní státy. Historicky mimořádné ztráty očekává zejména Polsko, vysoké škody eviduje také Maďarsko a další balkánské země. Právě propad polské produkce může podle odborníků ovlivnit ceny i zásobování českého trhu, protože až 60 % dovážených jablek do ČR pochází z Polska.
Zdroj: MZe