Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními historickými údaji. Ukázkovým příkladem je dosud nedořešený problém přirozeného výskytu modřínu opadavého na území dnešní České republiky, mezi lesníky a botaniky diskutovaný už bezmála jedno století.

Nečekaně zajímavé informace publikovali vědci v článku „Nová paleobotanická data prokazují původní status modřínu opadavého v severních Čechách“, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2023. Článek vznikl za podpory projektu NAZV QK21010335 – „Možnosti využití modřínu opadavého v českých lesích pod dopadem GKZ“ (LARIXUTOR). Autoři článku jsou Petr Pokorný, Kristýna Hošková, Jindřich Prach, Univerzita Karlova; Petr Šída, Univerzita Hradec Králové; Pavel Bednář, VÚLHM, v. v. i., VS Opočno.

Ve středním holocénu a na počátku holocénu mladšího (7000–3000 let před současností) středoevropský modřín ustoupil pod kompetičním tlakem prudce expandujících listnatých dřevin do vysokých nadmořských výšek Alp a Západních Karpat. V současnosti je středoevropský areál modřínu opadavého rekonstruován jako vysoce disjunktní (nespojitý) a dosud se nepočítá s přirozeným výskytem této dřeviny na území historických Čech. Hlavní těžiště současného výskytu modřínu přitom nepochybně leží v Alpách. Z rozboru historických pramenů je patrné, že naprostá většina našich modřínů byla uměle vysazena v průběhu novověku, a že určitou výjimku představuje ostrov přirozeného výskytu na Bruntálsku a Jesenicku.

Získat paleobotanické doklady o někdejším výskytu modřínu je velmi obtížné, a to kvůli špatné identifikovatelnosti mikroskopických anatomických struktur dřeva (možné záměně se smrkem), rostlinných opálů – fytolitů a pylových zrn, jejichž produkce je navíc velice nízká. Při řešení projektu LARIXUTOR si vědci uvědomili, že ideální terén k paleobotanickému výzkumu se nachází v severočeských pískovcových oblastech, v Českém ráji a v Českém Švýcarsku (Labských pískovcích). Exponovaná skalní stanoviště jsou v těsném kontaktu s mokřady, které poskytují souvislé rašelinné záznamy se zachovalými rostlinnými zbytky. 

Článek „Nová paleobotanická data prokazují původní status modřínu opadavého v severních Čechách“ je ke stažení zde.

Zdroj: VÚLHM

Úvodní foto: Přirozené zmlazení modřínu opadavého, autor Jan Řezáč