Invazní druhy mají v zemích globálního Jihu mnohem ničivější dopady

Invazní nepůvodní druhy způsobují v zemích globálního Jihu podstatně závažnější ekologické škody, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z nové studie zveřejněné v časopise Science, na níž se podílel také Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR. Výsledky upozorňují na potřebu posílit ochranu biodiverzity a podporu států, které čelí biologickým invazím s omezenými prostředky.

Dosavadní hodnocení biologických invazí vycházela především z údajů získaných v zemích globálního Severu, zejména v Evropě a Severní Americe, kde je výzkum dlouhodobě nejintenzivnější. Podle autorů studie tak vznikal zkreslený obraz skutečných dopadů invazních druhů. Mezinárodní tým vědců proto použil nový metodický přístup, který hodnotí především závažnost ekologických dopadů, nikoli pouze počet zaznamenaných invazních druhů. Studie vychází z databáze Global Impacts Dataset of Invasive Alien Species (GIDIAS), která zahrnuje více než 22 tisíc zdokumentovaných dopadů invazních druhů ve 172 zemích světa. Výsledky ukázaly, že zatímco vyšší počet hlášení pochází ze zemí globálního Severu, relativní závažnost ekologických škod je výrazně vyšší v zemích globálního Jihu.

Invazní druhy mají na Jihu až o polovinu závažnější dopady

Podle autorů studie jsou dopady některých invazních druhů v zemích globálního Jihu přibližně o 50 % závažnější než v zemích Severu. Týká se to například některých druhů akácií, borovic, tokozelky, ale také králíka, prasete nebo krysy. Významnou roli hraje rychlý hospodářský rozvoj v řadě států Jižní Ameriky, Afriky a Asie, který usnadňuje zavlékání nových druhů. Zároveň však tyto země často nemají dostatečné institucionální kapacity ani prostředky pro jejich včasnou regulaci. Naopak státy globálního Severu podle vědců dokážou díky dlouhodobému managementu ekosystémů a účinnější správě krajiny dopady biologických invazí lépe omezovat.

Studie zdůrazňuje význam prevence a mezinárodní spolupráce

Autoři upozorňují, že samotné sledování šíření invazních nepůvodních druhů nestačí. Účinná ochrana vyžaduje kvalitní správu, včasnou prevenci a intenzivní mezinárodní spolupráci. Podle Petra Pyška je prevence nejúčinnějším způsobem, jak omezit škody způsobené biologickými invazemi. To však vyžaduje nejen funkční instituce v jednotlivých státech, ale také transfer technologií, finanční podporu a posilování odborných kapacit v zemích globálního Jihu. Výsledky studie mohou významně ovlivnit budoucí environmentální politiku i mezinárodní strategii ochrany biodiverzity, zejména v regionech, které patří k biologicky nejcennějším oblastem světa.

Zdroj: Akademie věd ČR