Invazní rostliny ohrožují Krkonoše. Správa KRNAP žádá veřejnost o pomoc s jejich vyhledáváním

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) vyzývá návštěvníky i obyvatele hor, aby pomohli s mapováním výskytu invazních druhů rostlin. Nepůvodní druhy představují pro krkonošskou přírodu stále větší hrozbu, protože vytlačují původní vegetaci a mění charakter cenných přírodních stanovišť.

Mezi problematické druhy patří například lupina mnoholistá, křídlatky, bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá nebo šťovík alpský. Informace o jejich výskytu mohou lidé předávat Správě KRNAP prostřednictvím e-mailu nebo telefonicky.

Včasné odhalení je klíčové

Podle odborníků je nejdůležitější zachytit nová ohniska výskytu dříve, než se rostliny rozšíří na větší území. „Každý včasný zásah může významně pomoci zabránit dalšímu šíření invazních druhů a ochránit jedinečnou přírodu Krkonoš,“ uvedla Lucie Procházková ze Správy KRNAP. Invazní druhy jsou organismy zavlečené člověkem mimo jejich původní areál. Díky rychlému růstu, vysoké schopnosti rozmnožování a absenci přirozených nepřátel dokážou obsazovat rozsáhlá území a postupně vytlačovat původní druhy rostlin. Pokud by se jejich šíření nepodařilo zastavit, mohly by na některých lokalitách vytvořit téměř monokulturní porosty a výrazně snížit druhovou pestrost krajiny.

Lupina vytlačuje původní luční druhy

Velkým problémem je v Krkonoších zejména lupina mnoholistá, známá také jako vlčí bob mnoholistý. Tato severoamerická okrasná rostlina vytváří rozsáhlé porosty na loukách, podél cest i na okrajích lesů. „Obohacuje půdu dusíkem a mění její chemické vlastnosti, a tak vytlačuje řadu původních druhů rostlin. Výsledkem je úbytek původních lučních druhů,“ vysvětlil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Účinnou metodou regulace je pravidelná seč před vytvořením semen. Odborníci doporučují zasahovat nejpozději v době začátku kvetení, aby se zabránilo dalšímu šíření rostliny.

Bolševník představuje riziko i pro člověka

K nejnebezpečnějším invazním druhům patří bolševník velkolepý, mohutná rostlina dorůstající až pěti metrů výšky. Původně byl do Evropy dovezen ze západního Kavkazu jako okrasná rarita, dnes však patří mezi nejproblematičtější invazní druhy. Obsazuje okraje lesů, komunikací i opuštěné pozemky, kde vytlačuje původní vegetaci. Zároveň představuje významné zdravotní riziko. Šťáva bolševníku obsahuje látky, které po kontaktu s pokožkou a následném vystavení slunečnímu záření způsobují bolestivé popáleniny, puchýře a dlouhodobě se hojící poranění. Při likvidaci se odstraňují květenství ještě před dozráním semen. Menší rostliny lze vyrývat, u rozsáhlých porostů se využívá kombinace mechanických a chemických metod. Správa KRNAP proto apeluje na veřejnost, aby si při pohybu v krajině všímala výskytu invazních druhů a pomohla s jejich včasným odhalením. Právě rychlá reakce může významně přispět k ochraně jedinečné přírody Krkonoš.*

Zdroj: ČTK