Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., uspořádal 29. listopadu ve své pražské aule již tradiční seminář Pěstování česneku: Výzkum a praxe. Účastníci se dozvěděli zajímavé informace o SMART technologiích v ochraně zeleniny, předplodinách vhodných pro česnek, virových chorobách česneku nebo o analýze výnosových prvků aj. Velkopěstitel česneku Karel Dryák zhodnotil uplynulý ročník a Ing. Monika Nebeská, předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy, z. s., (ZUČM) představila spolu s tajemnicí ZUČM Ing. Zuzanou Přibylovou, jaké mají pěstitelé možnosti získání pomoci od státu.
Závěrem akce proběhl slavnostní podpis memoranda ZUČM a VÚRV.
Ing. Jiří Zámečník, CSc., z VÚRV vysvětlil, z jakých důvodů je v tuzemsku nízká produkce česneku. Tři čtvrtiny česneku se do ČR dováží, a to převážně z Francie a Španělska. VÚRV disponuje jednou z největších sbírek česneku na světě, která čítá zhruba 640 položek. Česnek se rozmnožuje vegetativně, při napadení virózami klesá výnos o 50 až 70 procent. Na výnos česneku výrazně působí abiotické stresy, řešením pro zvýšení výnosu je tedy kromě bezvirózní sadby také využití mrazuvzdorných a suchovzdorných odrůd. Pro dosažení optimálního výnosu hraje roli také vzdálenost stroužků v řádku nebo jejich natočení v půdě při sázení. Podle pěstitele Karla Dryáka je při pěstování česneku velmi důležitý výběr pozemku, nesnáší zamokření pozemku, zato snáší výborně sucho. Alfou a omegou je správné načasování výsadby, podle teploty půdy sází letos od listopadu.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.*
