Zemědělci loni na dotacích obdrželi 34,8 miliardy korun, o 4,1 miliardy korun méně než předloni. Vyplývá to z výroční zprávy Státního zemědělského výročního fondu (SZIF), který dotace mezi zemědělce rozděluje.
Nejvíce peněz, a to 15,6 miliardy korun, poskytl fond na přímé platby, které zemědělci získávají na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat. Předloni rozdělil 22,9 miliardy korun. Téměř většinu peněz na přímé platby vyplatila ze svého rozpočtu Evropská unie, ze státního rozpočtu šlo přes půl miliardy korun.
Celkem na zemědělských národních dotacích vyplatil fond v loňském roce 3,85 miliardy korun z státního rozpočtu, zatímco v roce 2022 to bylo 6,45 miliardy. Ministerstvo zemědělství (MZe) už loni avizovalo, že dotace z národního rozpočtu by měly v následujících letech klesat. Resort vyčlenil podle údajů z rozpočtu na národní zemědělské dotace předloni téměř pět miliard, loni to bylo přes 2,6 miliardy a pro letošní rok počítá s necelými 2,5 miliardy.
Nejrozšířenějšími platbami, které fond loni vyplatil, byla takzvaná jednotná platba na plochu (SAPS) a základní podpora příjmu pro udržitelnost (BISS). Nárok na ni mají zemědělci, kteří obhospodařují minimálně hektar zemědělské půdy a jejím cílem je stabilizace příjmů. Loni podali zemědělci 24.295 žádostí na plochu přes 3,5 milionu hektarů půdy. Fond v loňském roce vyplatil zhruba tři čtvrtiny žádostí ve výši přes 4,2 miliardy korun. Sazbu dotace stanovil na 1760,44 koruny na hektar.
Zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství, rozvíjet venkovské oblasti nebo podpořit inovace má Program rozvoje venkova, na který SZIF loni vynaložil více než 14,3 miliardy korun, z toho přes šest milionů bylo ze státního rozpočtu.
Pěstitelé ovoce, zeleniny, chmele a chovatelé krav loni obdrželi také 211.465 korun jako kompenzaci za klesající výkupní ceny vlivem invaze Ruska na Ukrajinu, z toho 141.824 korun bylo z rozpočtu EU. Předloni vyplatil zhruba o 600.000 korun více.
SZIF mimo jiné průběžně kontroluje plnění podmínek pro získávání dotací. Loni uskutečnil 5734 kontrol na místě, což je nejvíce od roku 2014. Snížit počet kontrol měl v loňském roce nově zavedený systém monitorování zemědělských ploch pomocí družic (AMS). "Toto očekávání však nebylo v roce 2023 reálně naplněno a počet kontrol byl zhruba dvojnásobný oproti době před zavedením AMS," uvedl ve výroční zprávě generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
Česko se proto připojilo k žádosti dalších platebních agentur Evropské komisi, aby systém upravila. Komise v reakci na požadavek představila letos v únoru úpravu metodiky, která by měla snížit počet kontrol u zemědělců minimálně o 50 procent, tedy zpět na úroveň roku 2022. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je ale třeba počet kontrol snížit ještě výrazněji.
Zdroj: ČTK
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
