Keře jsou skupinou dřevin, která má své charakteristické vlastnosti a v krajině svůj nezastupitelný význam. Netýká se to však jen krajiny. Morfologicky jsou to dřevnaté rostliny, které se od stromu odlišují tím, že nemají centrální kmen a větví se přímo od země nebo jen těsně nad zemí.
Od polokeřů se odlišují zcela vyzrálými dřevnatými větvemi, které mají adventivní pupeny. Zpravidla jsou nižší jak stromy, ale hranice mezi keřem a stromem může být v určitých případech nejasná. Výrazným a důležitým prvkem v krajině jsou křoviny. Jsou to skupiny keřů tvořené různými druhy. Často jsou doplněné o stromy, byliny nebo traviny. V bezlesé krajině je nejvýraznějším křovinným prvkem tzv. remíz. Většina keřů roste ve středoevropské krajině jako příměs v různých rostlinných společenstvech, jen málokdy tvoří samostatné porosty. Dominantní porosty keřů nebo jednotlivě rostoucí keře, jsou většinou na extrémních stanovištích. To jsou například skalnaté výchozy, stanoviště s mělkým půdním profilem, písčiny nebo extrémně kyselé či podmáčené půdy. Dalším stanovištěm, kde jsou keře alespoň z počátku dominantní, je území, kde probíhá tzv. sekundární sukcese. Například zarůstání neobhospodařovaných luk a polí či v dnešní době tolik diskutované brownfieldy.
Brslen evropský – Euonymus europaeus
Opadavý keř dorůstající výšky až sedm metrů, ale zpravidla se setkáme s jedinci vysokými okolo dvou metrů. Na větvích se tvoří korkové lišty. Listy jsou vroubkovaně pilovité, podlouhlé až obvejčité, maximálně 10 cm dlouhé. Na podzim barví žlutě až žlutočerveně s oranžovým přechodem. Podobně jako u jiných opadavých brslenů, jsou nejlépe vybarveny rostliny na slunných stanovištích za sušších podzimů. Květy jsou nazelenalé až jeden centimetr široké a vykvétají od května do června. Když kvete, je okolo dřeviny nápadné množstvím dvoukřídlého hmyzu (mouchy, pestřenky). Plody jsou růžové, až karmínové s oranžovým míškem. U nás se vyskytuje hojně v nížinách a podhůří v křovinách a listnatých lesích, často při obvodu lesních porostů a podél cest. Je opadavým druhem, který bývá často napadán housenkou – předivkou brslenovou (Yponomeuta cagnagella). Ta může někdy způsobit holožír, ale dřeviny zregenerují.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 10/2023
Text a foto
Bc. Tomáš Vencálek,
kurátor dřevin mírného pásma,
Botanická zahrada hl. m. Prahy
