Kdoule – méně rozšířený druh ovoce

Kdouloně jsou od pradávna pěstované stromy a keře a nesou chutné a voňavé ovoce nazývané kdoule. Kdouloň obecná (Cydonia oblonga Mill.) je řazena mezi nejstarší kulturní rostliny. Za původní pravlast je označován Írán, Zakavkazí, střední Asie, jih Arabského poloostrova, odsud se rozšířila do Malé Asie, Persie a Arménie.

Velké plantáže se nacházely kolem krétského města Cydon, zde vzniklo její pojmenování Cydonia. V Řecku byla kdouloň symbolem štěstí, lásky a plodnosti. V Římanů byla kdoule uctívána za Venušin a Afroditin symbol plodnosti, lásky a štěstí, plody byly nedílnou součástí obětin při svatebních obřadech.

Historie a rozšíření

Ve středověku se pěstovala pro ozdobu v klášterech, později i v zámeckých zahradách. Plody jako lék používala abatyše Hildegarda z Birgenu, proslavená znalkyně léčivých rostlin. I francouzský matematik a astrolog Nostradamus (1503 – 1566) doporučoval konzum plodů z důvodu péče o dobré prokrvení a zvýšení životní síly.
Také semena sloužila jako lék, donedávna byla používána v některých evropských lékopisech, dodnes se používají zejména v léčebné kosmetice.
Dnes jsou kdouloně rozšířeny téměř po celém světě, především v Íránu, Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Alžírsku, Tunisku, Francii, Portugalsku, Španělsku, Itálii, Jugoslávii, Bulharsku. Plantáže se nacházejí ve střední a jižní Americe, Austrálii, i v bývalém Sovětském svazu.

Pěstování v České republice

U nás je kdouloň nejčastěji pěstována v teplejších oblastech jižní Moravy a středních Čech. Většinou se pěstuje na zahradách a to jak k okrasným účelům, tak i k hospodářskému využití plodů. Dodnes ji nalézáme společně s teplomilnými druhy (meruňky, broskvoně, mandloně, réva vinná). Je tedy méně náročným ovocným druhem, netrpí ve výrazné míře chorobami a škůdci. Pozdě kvete, je tedy vyloučeno nebezpeční poškození květů, plodnost je téměř pravidelná, každoroční.
Nevýhodou je skutečnost, že plody nejsou příliš vhodné k přímému konzumu a vyžadují technologické zpracování před vlastní konzumací. Sklizené plody by se mohly stát doplňkovou součástí konzervárenských výrobků – kompotů, džemů, marmelád i dalších výrobků.
U nás pěstované odrůdy se nejčastěji rozdělují podle tvaru plodů na dvě základní formy:
• Cydonia oblonga Mill. subsp. maliformis – jablkovitá, plody jsou kulaté, mírně zploštělé, dužnina je velmi aromatická, sušší, tvrdá.
• Cydonia oblonga Mill. subsp. pyriformis – hruškovitá, plody jsou hruškovitého tvaru, dužnina je na rozdíl od jablkovitých tvarů méně zrnitá, měkčí a jemnější.
Botanická charakteristika

Kdouloň je nejčastěji pěstována jako keř nebo strom, dorůstající výšky od tří do šesti metrů. Koruna bývá nepravidelně kulovitá, nebo rozložitá, neroste bujně, tvoří krátké přírůstky. Mladé letorosty jsou bělavé, pokryté hustou plstí. Starší větévky jsou lysé s tmavohnědou lesklou kůrou s výskytem četných červenohnědých lenticel. Pupeny jsou spirálovitě rostoucí, střídavě postavené, šedohnědé, kuželovitého tvaru s obalovými šupinami.
Listy jsou podlouhle vejčité až eliptické, různého tvaru a velikosti. Na podzim se barví výrazně žlutě. Květy se tvoří na jednoletých výhonech, rozkvétají až po olistění v květnu. Květy jsou velké, vonné, pětičetné, bílé až růžové barvy.
Kdouloň je samosprašná, plodem je mnohosemenná, široce hruškovitá, plstnatá, velmi aromatická, zelenožlutá až citrónově žlutá malvice. Dužnina je tuhá, aromatická, natrpklá, často i s výskytem sklereid a s vysokým obsahem pektinu. Hmotnost plodu bývá zpravidla dle odrůdy a stupně agrotechniky od 250 do 800 g, vzácností není i 1000 g hmotnost.
Životnost kdouloně je vysoká, snadno regeneruje, dosahuje stáří 20 až 25 roků, na dobrém stanovišti i déle.

Pěstební nároky

Vyhovují nejlépe plochy s nadmořskou výškou okolo 250 m, s průměrnou teplotou 7 až 10 C a úhrnem srážek do 600 mm. Vhodné jsou teplé, chráněné polohy s dostatkem světla. Vyžadují lehčí až středně těžké hlinitopísčité, záhřevné půdy s dostatkem humusu a dobrou zásobou živin. Vysoký obsah CaCO3 nad 10 % nesnáší, vyvolává kalciózu.
Půdu připravujeme podle zásad platných pro jádroviny. Vysazujeme na podzim nebo na jaře ve sponu dle vzrůstnosti, pro kmenný tvar 4,0 – 5,0 x 2,0 – 3,0 m. Tvar koruny je buď pyramidální či s otevřenou kotlovitou korunou. Po výsadbě následuje řez výchovný, později udržovací. V pozdějším období, kdy dochází ke stagnaci v růstu, výrazně se snižují přírůstky, klesá plodnost, zhoršuje se kvalita plodů, provádí se zmlazovací řez, který kdouloně dobře snáší.
Kultivace by s ohledem na hloubku kořenění měla být mělká, šetrná, nejvhodnější je mulčování organickou hmotou, která poskytuje i spolehlivou ochranu před namrzáním kořenů.

Množení

Výsadbový materiál lze získat celou řadou tradičních školkařských postupů. Generativní množení přináší potomstvo nevyrovnaných vlastností. Vegetativní způsoby – kopčení, bylinné, dřevité řízky se uplatňují v produkci podnožového materiálu pro hrušně. Běžné jsou způsoby štěpování, očkování, roubování, uplatňují se při množení velkoplodých odrůd.

Genofondová plocha

V rámci genofondu shromažďovaném na Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin Zahradnické fakulty MZLU Brno (výsadby ŠZP Žabčice, Lednice) jsou ve výsadbách u souboru odrůd a genotypů hodnoceny růstové a sklizňové znaky. Hospodářské znaky sledují využitelnost plodů, pomologické hodnocení sleduje vnější a vnitřní charakteristiku plodů. V současnosti hodnocená výsadba byla založena v roce 2000 pásovým způsobem volně rostoucích zákrsků vysazených ve sponu 4,0 x 2,5 m. Meziřadí je udržováno černým úhorem s pravidelnou kultivací, příkmenný pás je nastýlán. Po výsadbě byla koruna upravována na dutý tvar se čtyřmi kosterními větvemi a dvojnásobným počtem polokosterních větví. Udržovací řez je zaměřen na odstranění zakrslých, polámaných, nevhodně rostoucích, zahušťujících partií. Výživa spočívá v podzimním a jarním přihnojení Cereritem Z, ochrana vůči chorobám je zaměřena pouze na předjarní ošetření.
Ve výsadbě jsou použity následující odrůdy a genotypy: ´Asenica´, ´Bereckého´, ´Blanar´, BO – 3´, ´Brna´, ´Buchlovice 1´, ´Doubravnická´, ´Hemus´, ´Hruškovitá´, ´Champion´, ´Ironda´, ´Izobilnaja´, ´Jurák´, ´Juranská´, ´Kocúrova´, ´Leskovačka´, ´Mir´, ´Morava´, ´Muškátová´, ´Otličnica´, ´Pinter´, ´Selena´, ´Šuranská´, ´Triumph´, ´Úspěch´, ´Vranja´, ´Portugalská´, ´Ukrajinská´.

Vzrůstnost a plodnost jednotlivých odrůd

Hodnocení růstových znaků zaměřené na objem koruny zjistilo nejvyšší hodnoty u odrůdy ´Šuranská´ (5,90 m3) a ´Bereckého´ (5,43 m3).
Tvar a hustota koruny hodnocená bodovým systémem dosáhla nejvyšších hodnot u odrůd ´Triumph´ (8,75 bodů), ´Úspěch´ (8,30 bodů), ´Pinter´ (8,23 bodů). K raně rašícím odrůdám lze řadit odrůdy ´Ironda´ a ´Vranja´. Naopak k pozdním genotypy ´Juranská´ a ´Doubravnická´. Poškození nízkou teplotou za sledované období nebylo pozorováno.
Sklizňové údaje hodnocené za tříleté období dosáhly nejvyšší hodnoty u odrůdy ´Bereckého´ (72,9 kg), nižší hodnota byla zjištěna u odrůdy ´Blanar´ (70,8 kg), nejnižší hodnota byla zaznamenána u odrůdy Selena (42,2 kg) (graf 1). Sklizeň v jednotlivých ročnících je dle odrůd a genotypů rozdílná. V roce 2005 byla nejvyšší sklizeň zaznamenána u odrůdy ´Doubravnická´ (14,7 kg), v roce 2006 u odrůdy ´Mir´ (32,2 kg), v roce 2007 u odrůdy ´Bereckého´ (32,4 kg). Za sledované období se nejvyšší sklizní vyznačoval rok 2007. Průměrná hmotnost plodů v roce 2005 byla nejvyšší u odrůdy ´Triumph´ (0,51 kg), v roce 2006 u odrůdy ´Bereckého´ (0,34 kg), v roce 2007 rovněž u odrůdy ´Bereckého´ (0,32 kg).
Předsklizňové období se výrazněji podílí na skladovatelnosti plodů. Při hodnocení délky uchování plodů bylo dosaženo nejvyšších hodnot skladovaných plodů (do konce března) u odrůdy ´Triumph´ (53,29 %) a ´Champion´ (51,46 %). Krátkodobou uchovatelností se vyznačovala odrůda ´Selena´. Laboratorní stanovení zaměřené na obsah kyseliny askorbové zjistilo nejvyšší hodnoty u období sklizně, skladováním se hodnota snižuje.
Pomologické údaje hodnotící vnější a vnitřní znaky charakterizují použitelnost plodů, přestože se jedná o tvarovou variabilitu, nejčastěji se rozlišují typy jablkovité a hruškovité.
Sklizené plody nabízí možnosti širokého, převážně konzervárenského využití. Mimořádně zajímavý je nejen kompot, ale i mošty a lze je úspěšně využít i na výrobu destilátů.

Komentáře ke článku 2

  • Vladimír Mikeš

    Velice poučný a vyčerpávající článek, přesto jsem se v něm bohužel nedověděl v kolikátém roce začne stromek kdouloně rodit. Když předpokládám, že zakoupený stromek odrůdy Champion je starý 2 roky a já jej již tři roky mám zasazený na zahradě, tedy je starý asi 5 let a dvakrát již v minulosti kvetl (štětečkem jsem opiloval) a ani jeden plod se neujal, kdy tedy začne rodit? Letos už má opět nasazeno na mnoho květů (poupata), mohu alespoň nějakou úrodu očekávat již letos (nebo kdy až)? S pozdravem a případným díkem za odpověď V.Mikeš

    • Lenka

      Dobry večer,
      Letos jsem koupila dvě kontejnerovane kdoulone. Necelý metr vysoke.odrudy portugal a champion. To bylo v dubnu.ujaly se obe.posleze i kvetly. Dnes na jedne je cca deset nasazených plodu.uvidíme, jak se udrzi,ale rostou moc pekne.u druhe pludky odpadly.ale je to mensi stromek.opylovaly se přirozeně. Tak se dockate.pouze nestrihat!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *