KOLIK VODY PRO TRÁVNÍK
V klimatických podmínkách České republiky představuje roční úhrn srážek přibližně 1/3 až 1/2 potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku. Většina trávníků potřebuje během vegetačního období od jara do podzimu 600 – 800 mm srážek na metr čtvereční. Některé druhy založené na velmi propustném písčitém podloží (např. greeny na golfovém hřišti) potřebují vody ještě více.
Tomuto požadavku odpovídá týdenní závlahová dávka 25 – 40 litrů na 1 metr čtvereční a hodinu. Toto množství vody bývá často významové spojováno s pojmem „srážková výška PR“, udávaná v mm/hod (1 mm/hod = 1 litr/hod). Pro trávník však není důležité jen celkové množství vody, ale především rovnoměrnost a pravidelnost zálivky.
JAK ČASTO ZAVLAŽOVAT
Doporučená frekvence zavlažování trávníků se bude měnit spolu s jejich stářím. U nově zakládaných trávníků je důležité v prvních několika týdnech po výsevu volit relativně časté zavlažování s malou dávkou vody, třeba i několikrát denně v intervalech 4-6 hodin a v suchých dnech i třeba po 3-4 hodinách. Důvodem je fakt, že nově založený trávník nemá ještě dostatečně vyvinutý kořenový systém a mladý trávník není tedy schopen zadržovat příliš velké množství vody. V krajním případě může dojít při zavlažovaní ze shora (rozstřikem vody z postřikovačů) až k odplavování travního semene spolu se zeminou. Voda tak odtéká zcela nevyužitá, navíc erozivní účinky vody způsobují škody na novém trávníku. V prvních týdnech tedy stačí udržovat vlhkost jen v několika centimetrech zeminy na povrchu. Platí tedy pravidlo zavlažovat málo ale často. Jiná je ovšem situace po několika týdnech od výsevu. Pokud je již po první seči a kořenový systém trávníku již zesílil (po 5 - 8 týdnech), je vhodné snížit frekvenci závlahy nejprve na jeden cyklus denně a později (po 2 – 4 měsících) již bude postačovat závlaha jen 2-3x týdně. Vydatnost zavlažování má být u déle založeného trávníku taková, aby půda pod trávníkem byla dostatečně vlhká alespoň do hloubky 8-12 cm, tedy až do míst kam zasahují kořeny trav. Pokud tedy doporučenou týdenní závlahovou dávku 25–40 litrů/m2 rozdělíme do 2-3 cyklů týdně (např. pondělí / středa / pátek), měli bychom jednorázově dodat vždy kolem 10 - 15 litrů na metr čtvereční. Ne více, ne méně. U systémů s rozprašovacími postřikovači je při správném překrývání obvyklá srážková výška kolem PR=40-60 mm/hod (tj. až 1 mm/min). Doba závlahy na jedné sekci by tedy mohla být přibližně 3-4 min. při denní závlaze nebo 10-15 min při závlaze 2-3x týdně. U rotačních postřikovačů bude s ohledem na odlišnou PR doba závlahy přibližně 2-3x delší. Hodnoty PR pro jednotlivé typy postřikovačů jsou k dispozici u všech seriozních výrobců závlahových systémů.
NE VÍCE
Při posuzování doby závlahy je třeba velký zřetel brát také na propustnost zeminy. Velmi tvrdé a udupané plochy jsou nepropustné a voda se tak nedostává ke kořenům. Dostatečná propustnost zeminy a obsah kyslíku ve vzduchových pórech je tak stejně důležitým faktorem pro růst kvalitního trávníku jako správný vodní režim. Při nadbytku vody v půdě bude po zaplnění vzduchových pórů další přitékající voda už jen bez užitku vyplavovat živiny. Při dosažení maximální kapilární kapacity se již další voda hromadí na povrchu a odtéká nevyužitá. Takový trávník je potom třeba i častěji hnojit.
NE MÉNĚ
Naopak při častém dávkování velmi malého množství vody (vícekrát denně) by se kořenový systém trávníku vyvíjel především v mělké hloubce těsně pod povrchem. To by mělo negativní vliv na jeho růst, kořeny by byly příliš mělko, byly by malé a trávník by byl náchylnější na vysychání. Také by se v něm více dařilo různým plevelům, jejich semena by lépe vzcházela a časem by se v trávníku více rozšiřovaly některé druhy mělce kořenících trav. Bylo by zde i větší riziko napadení plísněmi či houbami, a lépe by se dařilo mechu.
Zcela zbytečné je tedy dlouhodobé a opakované zavlažování několikrát denně. Bohužel je to častým jevem u mnoha provozovatelů závlahových systémů. Nejenže to trávě neprospívá, navíc se bez efektu spotřebuje voda, které si musíme stále více vážit.
