
Po dlouhém vlhkém období se letos na mnoha polích objevují listové skvrnitosti na hlávkovém zelí a kapustě o téměř měsíc dříve, než je běžné.
Kombinace vytrvalých dešťů a teplého počasí výrazně podpořila šíření bakteriálních i houbových chorob, zejména na podmáčených nebo zaplevelených pozemcích. Poškození se nyní obvykle vyskytuje na vnějších listech ležících na mokré půdě, ale místy už zasahuje i listy uzavírající vrchol hlávky.
Bakteriózy se projevují různě, typické však jsou zčernalé vodivé pletiva na příčných řezech košťálů, řapíků a silných žilek. Nejstarší listy postupně vadnou a opadávají, na čepelích se tvoří chlorotické až nekrotické výseče ve tvaru písmene „V“. Infekce často postupuje až do hlávek, kde způsobuje mokrou hnilobu – pletiva se mění v kašovitou hmotu se silným zápachem.
Mikroskopická pozorování potvrdila masivní výskyt dvou typů bakterií, přičemž delší bakteriální buňky byly zaznamenány i v žilnatině dosud zdravých částí listu. To naznačuje, že infekce může postupovat od kořenů směrem k listům.
Doporučení pro praxi:
Velmi častá je letos alternariová skvrnitost brukvovitých (Alternaria spp.). Na listech, zejména po okrajích, se tvoří okrouhlé šedohnědé až hnědofialové skvrny se žlutým lemem. Některé dosahují průměru více než 1 cm. Pro tuto chorobu jsou typické koncentrické kruhy. Pletiva uvnitř skvrn zasychají, praskají a v pokročilé fázi skvrny splývají do rozsáhlejších nekróz. Podobné poškození se objevuje i na obalových listech skladovaného zelí.
Ochrana: pravidelné postřiky fungicidy s účinnou látkou azoxystrobin nebo azolové přípravky.
V polních porostech byla potvrzena plíseň brukvovitých (Hyaloperonospora parasitica). První příznaky tvoří vodnaté světle zelené skvrny na spodní straně listů. Později žloutnou a postupně nekrotizují. Za vlhkého počasí se na spodní straně objevuje bělavý povlak houby.
Napadené listy žloutnou, odumírají a opadávají. Silně napadené mladé rostliny mohou zcela uhynout. U starších rostlin jsou nejčastěji napadány vnější listy, ale patogen dokáže pronikat i do hlávek, kde způsobuje skládkové hniloby.
Zdroj: Rostlinolékařský portál
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
