Zlatou obec spojuje láska k přírodě

Obec Blatno na Chomutovsku se stala Vesnicí roku Ústeckého kraje 2026. V jubilejním 30. ročníku soutěže získala Zlatou stuhu a postoupila tak do celostátního kola, v němž se v září utká třináct krajských vítězů o titul Vesnice roku 2026. Ústecký kraj měl letos mimořádně silné zastoupení: do soutěže se přihlásilo 28 obcí, nejvíce ze všech krajů České republiky.

Blatno leží na jižním svahu Krušných hor, přibližně osm kilometrů severozápadně od Chomutova, v nadmořské výšce kolem 660 metrů. Obec má 627 obyvatel a tvoří ji osm místních částí – Blatno, Květnov, Šerchov, Bečov, Mezihoří, Zákoutí, Hrádečná a Radenov. Výjimečnost Blatna spočívá především v silné komunitě, která se aktivně podílí na životě obce. Obyvatelé společně pečují o krajinu, udržují kulturní tradice a vytvářejí pestrý společenský život napříč generacemi. Důležitou roli přitom hraje dobrovolnictví, spolupráce spolků a schopnost proměňovat nápady ve skutečnost. Právě spojení horské krajiny, historického dědictví, promyšleného rozvoje a výrazného komunitního života patří k charakteristikám, které z obce vytvořily přesvědčivého krajského vítěze soutěže Vesnice roku.

Aktivní život v obci

Starostka obce Blatno Iveta Rabasová Houfová zdůrazňuje, že za úspěchem v krajském kole soutěže Vesnice roku stojí především obyvatelé. „Porotu jsme nadchli obrovským zapojením obyvatel,“ uvedla v rozhovoru. Zároveň dodala, že při komplexním hodnocení mohla komise soutěže ocenit právě skutečnost, že se v Blatně daří jednotlivé oblasti venkovského života spojovat. Důležitým momentem byla samotná soutěžní prezentace, kdy se do příprav zapojila přibližně třetina obyvatel obce. Blatenští ji pojali jako návrat v čase: komisaře symbolicky přenesli do roku 2126 a představili jim obec jako skanzen připomínající život před sto lety. Jednotlivé spolky a místní skupiny cestou ke komunitnímu centru ukazovaly svou činnost. Způsob prezentace má v kontextu soutěže svůj význam. Porota Vesnice roku totiž neposuzuje pouze kvalitu fyzického prostředí obce, ale také její schopnost aktivizovat obyvatele a vytvářet podmínky pro dlouhodobě udržitelný společenský život. Mezi oficiálně sledovaná kritéria proto patří také aktivní spolkový život, mezigenerační spolupráce a zapojování obyvatel do života obce.

Krajina jako dlouhodobá hodnota

„Spojuje nás láska k přírodě a k životnímu prostředí,“ uvedla starostka Iveta Rabasová Houfová. Vyplynulo to také ze sociologického projektu, na němž obec spolupracovala s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a dalšími partnery. Výzkum ukázal, že mezi nejvýznamnější hodnoty místních obyvatel patří právě vztah k přírodě. Obec Blatno obnovuje polní cesty a podél nich vysazuje stromořadí. Podle starostky už jde o více než tisíc nových stromů, včetně ovocných druhů, přičemž významnou část práce pomáhají zajistit dobrovolníci. Blatno se současně stalo iniciátorem vzniku přírodního parku Střední Krušnohoří, který vznikl ve spolupráci se sousedními obcemi a rozkládá se na ploše přesahující 200 kilometrů čtverečních.

Památky jsou součástí života

Druhou cennou oblastí v obci Blatno je práce s historickým dědictvím. Počátky obce jsou spojeny s hradem a komendou řádu Německých rytířů. První ucelenější písemná zpráva pochází z roku 1344. Blatno má mimořádně bohatý soubor kulturních památek. „Podařilo se nám zachránit a postupně obnovit kostel, který je v majetku obce a dnes představuje centrum kulturního dění. Je krásně opravený, interiér se ještě dokončuje, ale už teď je to naše kulturní centrála, na kterou jsme opravdu hrdí,“ uvedla starostka Iveta Rabasová Houfová. V obci Blatno a jejích místních částech je evidováno celkem 17 památkových objektů. Patří k nim již zmíněný kostel svatého Michaela z roku 1782, fara, bývalá komenda, několik tradičních krušnohorských usedlostí a kapliček. „Podařilo se nám také zachránit hrázděný dům a vytvořit z něj krásné komunitní centrum. Od podkroví až po přízemí nabízí zázemí pro různé dílny, setkávání spolků i jednotlivých obyvatel. Najdete zde například keramickou dílnu, knihovnu, prostor pro cvičení, jógu a další aktivity. Součástí je také komunitní zahrada. Právě tyto prostory a možnosti, které lidem nabízejí, považuji za jedny z našich největších úspěchů,“ podotkla starostka Blatna.

Celý článek najdete v Zemědělci v regionu pro Ústecký kraj 2026.