Zelené střechy zažívají v posledních letech v České republice výrazný rozmach. O tom, že zájem veřejnosti i odborné obce stále roste, svědčí i letošní ročník Týdne otevřených zelených střech a fasád, který se konal začátkem června u příležitosti Světového dne zelených střech (6. června). Akce, kterou pořádala Asociace zelených střech a fasád, nabídla komentované prohlídky jedenácti inspirativních projektů napříč Českou republikou. Veřejnost tak mohla navštívit vegetační střechy na rodinných domech, školách, administrativních a veřejných budovách i v areálech firem.
V Brně byly otevřeny například zelené fasády na Zelném trhu a na sídle ombudsmana, komunitní střecha projektu DADA Distrikt či školní vegetační střecha na Charbulově ulici. V Praze si návštěvníci mohli prohlédnout střešní terasu Roztyly Plaza nebo vzdělávací střechu Střední odborné školy Jarov. Do programu se zapojily i firmy jako DEK či LIKO-S. O prohlídky projevilo zájem více než 150 osob, mezi nimi i skupiny studentů zahradnických a stavebních škol.
Zároveň pokračuje i soutěž Zelená střecha roku, která každoročně oceňuje nejzdařilejší realizace zelených střech z celé republiky. Letos se do soutěže přihlásilo 12 projektů, mezi nimiž nechybí ani biodiverzitní střechy, školní střešní zahrady, zelené střechy bytových domů, ani moderní vegetační střechy administrativních budov. Projekty se liší velikostí, skladbou vegetace i funkcí – některé slouží pro retenci vody a ochlazování budov, jiné pro komunitní aktivity nebo výuku. Odborná porota navštíví přihlášené projekty během června a veřejnost bude moci hlasovat pro svůj oblíbený projekt od 15. června na webových stránkách soutěže www.zelenastrecharoku.cz. Výsledky budou slavnostně vyhlášeny 11. září na střeše nové budovy Masaryčka v Praze, která sama slouží jako příklad moderní zelené architektury. Navzdory rostoucímu zájmu veřejnosti i odborníků však trh se zelenými střechami v roce 2024 poprvé od roku 2014 zaznamenal meziroční pokles. Podle údajů Asociace zelených střech a fasád bylo v loňském roce realizováno zhruba 380 000 m² nových zelených střech, což je pokles oproti rekordním 495 000 m² v roce 2023. Důvodů je hned několik. Došlo k doznívání zpožděných dopadů pandemie COVID-19 i války na Ukrajině. Některé projekty byly zrušeny nebo odloženy, část investorů neměla připravené nové zakázky, na které by plynule navázala. Významným faktorem byla také ekonomická situace – vysoká inflace, růst cen stavebních materiálů, dražší financování i rozpočtové škrty u developerských projektů. Právě vegetační střechy bývají v rozpočtech některých staveb považovány za snadno „škrtatelné“ položky. Zpomalení je částečně způsobeno i tím, že se v roce 2023 dokončilo mnoho projektů, které byly během pandemie odloženy. Pokles v roce 2024 tak do určité míry odráží tuto strukturální nerovnováhu. Přesto Asociace zelených střech i odborníci z praxe upozorňují, že jde o dočasný výkyv a že zelené střechy mají do budoucna silný růstový potenciál.
Pro zahradníky a odborníky na zeleň představuje rozvoj zelených střech novou a rozšiřující se oblast praxe. Zakládání a údržba vegetačních střech vyžaduje specifické znalosti – od výběru vhodných rostlin přes porozumění konstrukci střechy až po práci s odlehčenými substráty a zavlažovacími systémy. U rozsáhlejších střech se často kombinuje technika extenzivních a intenzivních výsadeb. Zahradníci se stále častěji zapojují nejen do výsadby, ale také do plánování, údržby, monitoringů nebo ekologických analýz. Významnou roli hrají také při edukaci veřejnosti, školních projektů a komunitních zahrad.
Zásadním impulsem pro rozvoj zelených střech se staly nové městské stavební předpisy v Brně a Praze. Obě města využila možnost stanovit si vlastní pravidla na základě nového stavebního zákona. V praxi to znamená, že větší střechy se sklonem do 20° by měly být zpravidla vybaveny vegetačním souvrstvím – v Brně alespoň 6 cm, v Praze 8 cm. Ustanovení se netýká pouze střešních zahrad na domech, ale i skladových hal a výrobních objektů. Cílem těchto pravidel je zadržování srážkové vody, snížení přehřívání městského prostředí a zlepšení mikroklimatu. Vegetační střechy jsou jedním z nástrojů, jak čelit dopadům klimatické změny a zlepšovat kvalitu života ve městech. Zkušenosti ze zahraničí (například ze Švýcarska nebo Německa) ukazují, že podobná regulace vede k prudkému nárůstu počtu zelených střech. Zelené střechy nejsou jen módním trendem, ale stávají se součástí odpovědného plánování měst a staveb. Pro zahradníky, projektanty, realizační firmy i městské správce zeleně to znamená nové příležitosti – od realizace po dlouhodobou péči. Znalost technologií, vhodných rostlin, klimatických podmínek a údržby bude stále žádanější.*
Zdroj: Asociace zelených střech a fasád při SZÚZ
Úvodní foto: Komunitní střešní zahrada Dada District
