Zelené fasády na budovách či průmyslových halách mají ekonomický přínos

Zelené fasády na budovách či průmyslových halách mohou mít i ekonomický přínos. Stavbu v létě ochladí a v zimě chrání proti promrznutí, čímž snižují náklady na topení či klimatizaci. ČTK to řekl odborník z České zemědělské univerzity v Praze Miroslav Kunt. Od takzvaných zelených střech se liší tím, že jsou umístěny vertikálně na stěně budovy. Zelená fasáda je tvořena popínavými rostlinami vsazenými do země u budovy, nikoliv do truhlíků či květináčů.

Podle experta se zelené fasády často objevují ve vnitřních prostorách kanceláří či na hodně prosklených budovách. Velký potenciál ale mají do budoucna u zvláště tmavých průmyslových hal. Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) se s firmou Němec letos podílela na vzniku jedné z největších fasád v jednom z průmyslových areálů u Prahy.

Zelené fasády jsou přínosem

Hlavním přínosem zelených fasád je podle Kunta ochlazení budov, snížení jejich sálání či estetické začlenění budov do okolního prostoru. "Vše dohromady působí na obnovu takzvaného malého hydrologického cyklu, který je tolik důležitý v dnešní době nepravidelných srážek a velkých úhrnů," uvedl. Kunt dodal, že smysl mají v podstatě všude, ale největší smysl mají zejména na velkých tmavých halách.

Jedna z největších zelených fasád na průmyslové hale v ČR vznikla v komplexu CTParku Prague North pár kilometrů od Prahy. Na její ploše roste více než 45.000 rostlin. Jedná se o směs trav, bylin a trvalek vybraných ČZU tak, aby zvládly extrémní podmínky průmyslového prostředí bez dodatečné péče. Fasáda vznikla jako součást vědeckého výzkumu financovaného z evropských dotací programu Technologie a aplikace. Cílem projektu je zkoumat, jak může zeleň snižovat tepelnou zátěž průmyslových areálů.

První měření ukazují rozdíly teplot až 15 stupňů Celsia mezi zelenou a běžnou fasádou. Projekt reaguje na problém tepelných ostrovů, které velké haly vytvářejí, a hledá způsoby, jak je omezit.

Tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, jsou problémem také ve městech. Pro města je při letních nocích obtížné se přirozeně ochlazovat, neboť jsou v nich umělé povrchy, jako je beton či asfalt, které se ve dne zahřívají. Odborníci se shodují, že právě zelená infrastruktura může pomáhat snižovat teplotu při četnějších letních vlnách veder způsobených změnou klimatu.

"Zelená infrastruktura pomáhá takzvaně klimatizovat neboli ochlazovat města. Vegetace totiž přispívá k ochlazování prostřednictvím výparu a celkového přínosu do ekosystému. Kromě chlazení poskytuje také stín, což je důležité pro zmírnění tepelných ostrovů. Tyto efekty jsou obzvláště klíčové v létě nebo během období vysokých teplot," řekla ČTK Katarína Svitková z Institutu pro evropskou politiku (EUROPEUM). Dodala, že opatření spojená se zelenou infrastrukturou je nutné budovat dlouhodobě, protože nejde o okamžité řešení.*

Zdroj: ČTK