V současné době, v důsledku rozvoje bytové výstavby, se v sadovnické praxi setkáváme s úpravou zahrad, které se nacházejí na svažitých, až velmi svažitých terénech. Tyto výškové rozdíly vznikají také při technickém řešení stavby. Jejich úprava přináší v praxi nemalé starosti, nejen z hlediska výtvarného řešení, ale také z hlediska jejich dostupnosti, realizace a hlavně budoucího využití.
Budování zahrad v těchto podmínkách je obtížnější a finančně náročnější, ale nabízí nám široké možnosti zajímavých řešení. Přináší sice problémy se statickým zajištěním stability svahů a jejich dostupnosti, ale nabízí široké možnosti pro uplatnění výtvarných a technických prvků. Obyčejně tyto stanovištní podmínky umožňují řešit zahradní kompozici v několika výškových úrovních s prostorovou izolací a rozličnou náplní jednotlivých částí.
Opěrné zdi a zídky
Nejčastěji se setkáváme s úpravou svažitých dispozic s příkrými a prudkými svahy technického charakteru, které nejenže jsou nevzhledné, ale přinášejí problémy s jejich úpravou a následnou údržbou. Bývají nejčastěji plošně osázeny keřovým patrem na úkor atraktivnějších úprav. Nelze také opomenout četné eroze komplikující jejich stabilitu, která by mohla být snadno zajištěna například opěrnými zídkami. Ty nepříznivé výškové poměry zmírní a umožňují jednodušší údržbu.
Text a foto
Ing. Drahoslav Šonský, CSc.,
zahradní a krajinářský architekt
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2018.
