Třešňová alej nad Podleským rybníkem v Praze - půdní a klimatické podmínky v Praze a jejím okolí po staletí přály pěstování sladkých plodů. O rozvoji ovocnářství v srdci Evropy svědčí i spolková činnost. Přímo v Praze se již před 230 lety o šíření ovocnářských idejí zasloužil hrabě Canal. Pod jeho vedením vznikla první sbírka ovocných odrůd v Kanálské zahradě, založené roku 1787, na místě dnešního parku Riegrových sadů. V roce 1793 pak vznikl samostatný Pomologický spolek z ovocnářské sekce Vlastenecko-hospodářské společnosti. Později na něj navázala celá řada dalších nadšenců.
V Praze ještě v současnosti najdete na padesát ovocných stromořadí s celkovou délkou přes 20 km. Stále plodící zachovalé ovocné výsadby na okraji Prahy pocházejí nejčastěji z poválečného období, 60. let. Takové můžeme najít i v jihovýchodní části Prahy. My se vydáme do jedné z těchto ovocných alejí, kterou najdeme přímo nad Podleským rybníkem.
Přejdeme hráz rybníka dubovou alejí a vydáme se po cestě vedoucí po jeho severním okraji. Cesta plynule přechází do aleje lemované z obou stran třešněmi. Alej byla osázena odrůdami, které se navzájem dobře opylují a zajišťují zralost plodů po celou dobu třešňové sezóny. Najdeme zde rané i pozdní třešně. K přednostem raných třešní patří přirozeně nižší červivost, neboť vrtule třešňová se za kratší dobu nestihne plně vyvinout.
Odrůdová skladba
Vítovka molitorovská (Molitorovka)
Patří k nejzajímavějším odrůdám zdejších třešní českého původu. Byla rozšířena především na Kouřimsku, v rozsáhlých třešňovkách statku Molitorov. Na první pohled nás kromě samotného plodu zaujmou velice dlouhé a tenké stopky, které patrně patří k nejdelším ve srovnání s ostatními odrůdami. Zajímavostí je také poměrně velká pecka. Řadíme ji do tmavých srdcovek. Srdcovky mají na rozdíl od chrupek měkkou a šťavnatou dužninu a srdcovitý tvar plodu. Obecně se z důvodu měkkosti dužniny a horších schopností transportu pěstují již méně, jejich chutě však stojí za to ochutnat. Zraje 3. třešňový týden. Sklízet lze ještě před dosažením plné zralosti, zvláště z důvodu přepravy. V plné zralosti dochází až do černé barvy. V této době zároveň dosahuje nejlepší sladce kořenité chuti. I její dužnina je tmavě rudá. Výhodou je, že netrpí praskáním plodů. Tato odrůda má tendenci přeplozovat, čímž dochází ke zdrobnění plodů. Daří se jí ve všech třešňových polohách, nevyhovují však půdy suché, nepropustné a štěrkovité. Stromy rostou bujně do vysokých, široce rozložitých korun. Plodí pravidelně a hojně.
Lyonská raná (Jaboulayova)
Je další ranou odrůdu třešně, kterou v aleji najdeme, jedná se o tmavou polochrupku. Zraje 3. třešňový týden.Z raných starých třešňových odrůd patří velikostí plodů k těm největším.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6.
Text a foto: Ing. Kateřina Štrossová, koordinátorka aktivit programu Oživení starých ovocných odrůd, Český svaz ochránců přírody
