Vzácné jeřáby mají šanci na záchranu: vědci vsadili na laboratorní množení

Vzácné druhy jeřábů patří k nejohroženějším dřevinám české krajiny. Odborníci z Výzkumný ústav pro krajinu nyní ukazují, že moderní metoda mikropropagace dokáže tyto unikátní stromy efektivně množit a významně tak přispět k jejich ochraně. Nový postup umožňuje získat velké množství rostlin z minimálního počtu jedinců, což je pro záchranu ohrožených populací zásadní.

Rod jeřáb (Sorbus) patří mezi botanicky mimořádně zajímavé skupiny dřevin v Evropě. Vyznačuje se vysokou genetickou rozmanitostí a častým vznikem hybridů. Řada druhů se přitom vyskytuje pouze na velmi malém území, někdy dokonce jen na jediné lokalitě. V České republice roste 21 původních druhů jeřábů, přičemž většina z nich je považována za ohrožené nebo velmi vzácné. Často přežívají v extrémních podmínkách – na skalách, ve světlých lesích nebo na stepních svazích, tedy v prostředí, které z krajiny postupně mizí.

Proč se jeřáby v přírodě špatně rozmnožují

Přirozené rozmnožování jeřábů je značně komplikované. Většina druhů se sice množí semeny, jejich vznik je však závislý na opylení mezi jednotlivými jedinci. Pokud je populace malá nebo izolovaná, tvorba semen je výrazně omezená. V některých případech roste na lokalitě pouze jediný strom, což prakticky znemožňuje přirozené rozmnožování. „U některých druhů máme v přírodě jen několik málo jedinců. Pokud chceme tyto geneticky unikátní populace zachovat, musíme hledat alternativní způsoby množení,“ vysvětluje Jana Hanzal Šedivá.

Mikropropagace jako klíč k záchraně

Řešením je mikropropagace, tedy množení rostlin pomocí kultivace pletiv v laboratorních podmínkách. Z malého fragmentu rostliny, například pupenu či části výhonku, lze na živném médiu vypěstovat nové jedince, které se dále množí a po zakořenění přesazují do skleníku nebo přímo do přírody. Výzkumný tým testoval tuto metodu u několika vzácných druhů, například Sorbus gemella, Sorbus omissa, Sorbus × abscondita a Sorbus × kitaibeliana. Ukázalo se, že i z velmi omezeného materiálu lze získat desítky až stovky nových rostlin. Důležitým krokem je zejména zakořenění mladých rostlin, které rozhoduje o úspěšnosti celého procesu. Většinu testovaných druhů se podařilo úspěšně převést z laboratorních podmínek do běžného substrátu.

Nové možnosti pro ochranu krajiny

Vyvinutý postup přináší nové možnosti pro ochranu ohrožených dřevin. Umožňuje posilovat stávající populace v přírodě, zakládat záložní kolekce a využít rostliny i pro výsadby v botanických zahradách či arboretech. Jeřáby nejsou jen esteticky zajímavé, ale mají i významnou ekologickou funkci – jejich plody slouží jako potrava pro ptáky a další živočichy a přispívají k udržení biodiverzity krajiny. Moderní biotechnologie tak otevírají cestu, jak tyto cenné stromy zachovat pro budoucí generace a vrátit je zpět do české přírody.*

Zdroj: VÚK