Využití letního řezu v intenzivních sadech jabloní a hrušní

Letní řez v období vegetace může sehrávat významnou roli i v současných výsadbách jádrovin jako doplněk k základnímu zimnímu řezu. Uplatní se zejména při narušení rovnováhy mezi růstem a plodností stromů, kdy se výrazněji mohou projevit jeho přednosti. Článek shrnuje dlouhodobé zkušenosti a poznatky v tomto směru s různými kombinacemi odrůd a podnoží. Upozorňuje zároveň na možná úskalí letního řezu jabloní nebo hrušní při nesprávném použití.

Základní zimní a letní řez

Jádroviny, jak je zřejmé, prosvětlujeme řezem především v zimě a v předjaří. Hovoříme o základním zimním řezu, probíhajícím zpravidla od listopadu do konce března. Stromy na tento řez reagují přijatelně a nebezpečí výskytu chorob je ve srovnání s peckovinami výrazně nižší i při hlubším řezu.

Pokud jde o základní letní řez, dodržujeme při něm stejná pravidla jako při udržovacím zimním řezu, s ohledem na odrůdy v kombinaci s použitými podnožemi. Prakticky to znamená posun termínu řezu z období vegetačního klidu na konkrétní termín vegetace. Je však nutné zdůraznit, že kvetoucí, a zvláště olistěné stromy jsou méně přehledné a řez bývá časově poněkud náročnější.

Při každoročním, po více let opakovaném základním časně letním řezu posunutém do doby kvetení stromů, jsme v dřívějších i současných pokusech zaznamenali významné zbrzdění růstu, ale také nižší výnos následkem zmenšení plodů u slabě rostoucích kombinací více odrůd jabloní na podnožích M9, M27, J-TE-E a J-TE-F, J-TE-G. Tuto skutečnost lze do určité míry potvrdit i u hrušní na kdouloni typu MA. Časně letní řez je smysluplný tehdy, mají-li stromy v nastupující vegetaci nepatrnou násadu a současně hrozí zbujení růstu, přičemž za normálních okolností dodržujeme obvykle odstup alespoň tři až čtyři roky. Jindy tímto řezem sledujeme přesnější regulaci násady podle intenzity kvetení.

Za jednoznačně nevhodný považujeme opakovaný základní časně letní řez posunutý do poloviny června (těsně po fyziologickém propadu plůdků), a to pro značné oslabení celkové kondice stromů a významné snížení výnosů.

Text a foto

doc. Ing. Josef Sus, CSc.,

katedra zahradnictví FAPPZ,

ČZU v Praze

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6 /2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *