Souhrn
Příspěvek hodnotí dynamiku růstu stromů u 28 odrůd slivoní pomologického typu švestky a pološvestky do sedmého roku po výsadbě založené na podzim 2005 ve tvaru vřetene. Intenzita růstu daných kombinací odrůdy a podnože se sledovala jednak podle přírůstků plochy průřezu kmene za celé vegetační období 2006 až 2012, jednak podle objemu koruny na konci vegetace v letech 2009 až 2012. Posuzujemeli přírůstky kmene za sedm vegetací, pak nejvíce narostly stromy odrůd ´Tolar´ (131,3 cm2), ´Amers´(114,5 cm2) a ´Jojo´(111,3 cm2), všechny na semenáči myrobalánu, nejméně odrůdy ´Tophit´ na semenáči Wangenheimovy (26,5 cm2), ´Valor´ na podnoži WaxWa (28,5 cm2) a ´Top 2000´ na podnoži Wavit® (33,4 cm2). Největší objem koruny v průměru čtyř let (2009–2012) dosáhly odrůdy ´Nectavit´ (15,7 m3), ´Tolar´ a ´Amers´ (15,2 m3), obě na semenáči myrobalánu, naopak nejmenší objem jsme zaznamenali u odrůd ´Valor´ na podnoži WaxWa (3,2 m3), ´Tophit´ na semenáči Wangenheimovy (3,5 m3) a ´Topper´ na podnoži Wavit (3,8 m3).
Slivoně jsou po jabloních druhým nejvýznamnějším ovocným druhem v produkčních sadech České republice s příznivou věkovou strukturou. Kromě čtvrtkmenů a zákrsků s volně rostoucí korunou se stále více intenzivní výsadby zakládají ve formě štíhlých nebo volných vřeten na slaběji rostoucích podnožích v zahuštěném sponu (okolo 1000 stromů na hektar), převážně s doplňkovou závlahou. Ovocnáře zajímá nejen produkční schopnost zvolené kombinace odrůdy a podnože, ale také předpokládaná velikost korun, která je v daných podmínkách rozhodující pro optimální stanovení sponu. Ten by pak měl jednotlivým stromům poskytovat co nejlepší podmínky k růstu a plodnosti, při nezbytném tvarování a korekci řezem s ohledem na specifika těchto „modrých“ peckovin, konkrétní odrůdu a podnož.
Cílem této práce je zhodnotit růst širšího souboru 11 novějších odrůd slivoní z pomologické skupiny švestek a 18 pološvestek tvarovaných jako vřeteno na vybraných podnožích do sedmého roku po výsadbě. Tímto příspěvkem navazujeme na publikované informace o hodnocení produktivity širšího sortimentu slivoní (Sus a Brožová, 2011). Výsledky nebyly statisticky hodnoceny.
Článek v následujícím čísle časopisu Zahradnictví se bude zabývat výnosovými ukazateli za stejné období.
Materiál a metodika
Pokus byl založen na podzim 2005 v Praze-Troji výsadbou bezvirózních, převážně jednoletých očkovanců s předčasným obrostem. Z generativních podnoží jsou zastoupeny: semenáč myrobalánu, pološvestka odrůdy Wangenheimova a WaxWa (osivo získané ze semenného sadu odrůdy ´Wangenheimova´ po samosprášení). Z vegetativních jsou to Saint Julien A a Wavit® (meristémově množená Wangenheimova). Od každé odrůdy na vybrané podnoži byly hodnoceny vždy čtyři stromy. Spon výsadby u odrůd na myrobalánu je 4,5 x 4 m (s výjimkou odrůdy ´Jojo´), na ostatních podnožích 4,5 x 2 m. Stromy v širším sponu jsou tvarovány jako volné vřeteno do oválné formy ve směru řady, většina ostatních v hustším sponu jako klasické štíhlé vřeteno.
Opěrný systém sestává z jednotlivých dřevěných impregnovaných kůlů u každého stromu. Výsadba je během vegetace pravidelně zavlažována (systém kapkové závlahy v řadách stromů). V meziřadí je uplatněn systém sežínaného zatravnění, v příkmenných pásech se plevele ničí listovými herbicidy s účinnou látkou glyphosate (Roundup). Hnojení vychází z půdních rozborů. Ošetřování proti chorobám (monilióza) a škůdcům (pilatka, mšice) odpovídá principům integrované ochrany. Stromy se pravidelně kontrolují na výskyt virové šarky, a to vizuálně i testováním (ELISA). Jedinci napadení virem (plum pox virus, PPV) se likvidují co nejdříve po zjištění příznaků, jak doporučuje většina autorů (Blažek a kol., 2000, Blažek a Karešová, 2002). Neuplatňuje se regulace násady probírkou. U stromů se hodnotí intenzita růstu zjišťováním objemu koruny (m3) podle jejích rozměrů a přírůstků plochy průřezu kmene (cm2) při každoročním měření obvodu (zpočátku průměru) kmene. Dále se mimo jiné sleduje nástup do plodnosti, výše a kvalita výnosů ovoce, vyjádřená nejčastěji průměrnou hmotností jednoho plodu v gramech.*
Text doc. Ing. Josef Sus, CSc., Ing. Lenka Brožová
FAPPZ, ČZU v Praze
Foto J. Sus
Článek byl odborně recenzován.
Poděkování
Příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru MSM 6046070901.
Použitá literatura je k dispozici u autora.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 11/2013
