Vyhazování vzhledově nedokonalé zeleniny a ovoce jako jedna z forem plýtvání potravinami

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Jedna část byla zaměřena na nákup vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. 

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Jedna část byla zaměřena na nákup vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali – zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci.
Vyhazování plodin kvůli vzhledovým a dalším standardům je jednou z možných forem plýtvání potravinami. Nejedná se zde o plýtvání spojené přímo s domácnostmi či vyhazováním nezpracovaných (neprodaných) potravin, ale o plýtvání především na úrovni produkce potravin a jejich distribuce spotřebitelům. Příčiny plýtvání v této fázi cesty potravin za spotřebitelem tkví zejména v normách a požadavcích, jež na zemědělce kladou odběratelé, kterými jsou především velké obchodní řetězce. Jejich požadavky na vzhled potravin (tedy zejména zeleniny a ovoce) mají za následek nejen to, že se značná část vypěstovaných plodin vyhodí nebo zaorá přímo na poli, ale zároveň nutí zemědělce produkovat mnohem více plodin, než by bylo ve skutečnosti nutné. Odhaduje se, že při selekci plodin z důvodů, jako jsou hmotnost, vzhled a velikost se vyhodí přibližně 20 až 30 % vypěstovaných plodin. Nicméně nejsou vedeny žádné oficiální statistiky o konkrétním množství takto vyhozených potravin. Důsledky zmíněných postupů jsou ovšem nejen v samotném vyhození nevyhovujících potravin a tedy nadprodukci, ale i ve vyčerpání půdy, jejíž výnosnost může v budoucnu klesat. To znamená, že na poli o stejné velikosti se v budoucnu sníží celková úrodnost v porovnání se současnou situací. Dalšími dimenzemi ekologických následků jsou plýtvání vodou a energiemi pro tuto nadprodukci a ztráta biodiverzity. Důsledky plýtvání potravinami lze najít i v ekonomické sféře, kde vznikají náklady spojené s pěstováním nevyužitých potravin, a také v sociální oblasti, kde jsou spojené se zdravím a rovným přístupem k potravinám.
Česká veřejnost odhadovala ve výzkumu CVVM, jaký je podíl vyhozených potravin na základě vzhledových nedokonalostí z celkového množství potravin. U více než dvou pětin (41 %) respondentů se odhad (podíl 20–30 % z celkové produkce potravin) takto vyhozených potravin shoduje s realitou. Přibližně sedmina (15 %) odhaduje podíl vyšší než 30 %, ale nemyslí si, že je to více než polovina, a další necelá desetina (9 %) české veřejnosti je pak toho názoru, že podíl potravin vyhozených z estetických důvodů převažuje nad množstvím těch, které se dostanou na pulty obchodů a tvoří tedy polovinu a více. Naopak jako nižší než je reálný podíl jej odhaduje necelá pětina (18 %) dotázaných, z toho 16 % si myslí, že je to méně než pětina, ale alespoň 10 %, a pouze 2 % se domnívají, že je to méně než 10 %. Zároveň téměř pětina (17 %) respondentů nedokázala na tuto otázku odpovědět a zvolila variantu „nevím“.*

Zdroj: https://cvvm.soc.cas.cz

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down