Vizitka předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové (65), která by měla nadále vést EK. Podle agentury DPA se na tom shodli premiéři a hlavy států z nejsilnějších evropských stran.
Němka Ursula von der Leyenová vede Evropskou komisi od prosince 2019 jako první žena v této funkci. Její prioritou byla od počátku zelená politika, za svého mandátu se ale musela vypořádat i s dalšími výzvami, jako byla pandemie covidu-19, migrační krize, ruská invaze na Ukrajinu či energetická krize. Asi největší pozornost i kritiku v části Evropy vyvolala unijní Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) a nový migrační pakt.
Začátkem března získala von der Leyenová oficiální nominaci Evropské lidové strany (EPP) pro kandidaturu na druhý mandát. Německou političku na stranickém kongresu v Rumunsku podpořilo 400 delegátů evropských lidovců, proti jich bylo 89. Za své priority a hlavní výzvy pro další pětileté období pokládá válku na Ukrajině, krizi v Pásmu Gazy, nestabilitu na Blízkém východě a vzestup Číny.
Lidovecká frakce EPP získala v letošních evropských volbách 190 mandátů, jako jedna ze dvou stran si polepšila a zůstává největší politickou skupinou v 720členném Evropském parlamentu. Von der Leyenová prohlásila, že chce spolupracovat s liberální Obnovou Evropy (Renew Europe) a s druhou nejsilnější frakcí socialistů a demokratů (S&D), aby Evropa měla stabilní vedení. Von der Leyenová v eurovolbách vedla kandidátku konzervativní unie CDU/CSU, která volby v Německu jasně vyhrála. Hnutí ANO, komunistka Kateřina Konečná, neparlamentní koalice Přísahy s Motoristy a opoziční hnutí SPD již oznámily, že s podporou von der Leyenové v čele EK nepočítají.
Boj s klimatickými změnami označila von der Leyenová již při svém nástupu za existenční otázku, která si žádá okamžité řešení. EK pod jejím vedením představila unijní Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal). Ta je souborem řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům, k nimž patří omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990, a do poloviny století dosáhnout klimatické (uhlíkové) neutrality. Součástí balíčku jsou ale i normy, které budí vášeň a kritiku. Státy EU vedené českým předsednictvím se například v roce 2022 shodly s europoslanci na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory, a členské státy EU loni koncem března normu definitivně schválily. Přijata také byla také kontroverzní reforma trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a s koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
EK také pod tlakem kritiky a farmářů v některých oblastech částečně ustupuje. V posledním doporučení například upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství. Terčem protestujících farmářů je přeshraniční konkurence, stěžují si ale i na unijní předpisy týkající se ekologie. Šéfka EK také letos doporučila stáhnout návrh EK na omezení používání pesticidů, tedy chemických přípravků na ochranu rostlin. Během svého vystoupení na plenárním zasedání ve Štrasburku návrh označila za "symbol polarizace". Evropští zemědělci také od EK získali částečnou výjimku z pravidel pro ponechání půdy ladem.
Von der Leyenová se narodila 8. října 1958 v Bruselu v době, kdy tam její otec pracoval pro Evropské hospodářské společenství. V Bruselu žila až do svých 13 let. Před vstupem do politiky pracovala jako lékařka a ve výzkumu. Členkou CDU je od roku 1990. V letech 2020 a 2022 šéfku EK časopis Time zařadil do žebříčku 100 nejvlivnějších lidí, časopis Forbes ji v roce 2022 označil za nejmocnější ženu světa.
Zdroj: ČTK*
