Hodnocení vlastností slivoňové odrůdy Elena v různých podnožových kombinacích probíhalo v experimentálním sadu Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích v letech 2010–2021. K testování byly vybrány následující podnože: Julior® (syn. Ferdor), Jaspi® (syn. Fereley), MY-KL-A, Pixy, St. Julien 2, St. Julien A a podnož Wangenheimova. V porostu byly hodnoceny následující charakteristiky: celkový a specifický výnos, průměrná hmotnost plodu, plocha průřezu kmene a objem koruny. Nejvyšší absolutní a specifický výnos za sledované období byl zaznamenán u odrůdy Elena na podnoži Fereley. Nejnižší výnos, jak absolutní, tak specifický, byl dosažen u podnože Pixy. U této podnože byla zaznamenána i nejnižší intenzita růstu. Nejvyšší intenzita růstu byla zaznamenána v kombinaci s podnoži Ferdor.
Správná volba odrůdy a její kombinace s podnoží je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro založení dlouhověkých sadů s trvale vysokými výnosy. Slivoňová odrůda Elena byla vyšlechtěna v Německu a je křížencem odrůd Vlaška a Stanley. Elena je velmi pozdní samosprašná pološvestka, jejíž sklizeň probíhá deset dnů po odrůdě Domácí velkoplodá (Jan 2011). Jedná se o středně až bujně rostoucí odrůdu s nízkou náročností pěstování, která brzy nastupuje do plodnosti. Je charakteristická pravidelnou a vysokou sklizní, probírka se doporučuje především při vysoké násadě plodů (Artevos 2021). Tato odrůda je rezistentní vůči šarce švestek a je vysoce odolná proti mrazu a monilióze (Richter 2005).
Pro slivoňové výsadby se setkáváme se širokou škálou možných podnoží, které lze v našich podmínkách využít. Jako standardní slivoňová podnož se většinou využívá St. Julien A, která pochází z anglické stanice East Malling a je nejrozšířenější středně vzrůstnou vegetativní podnoží pro slivoně. Využití této podnože je vhodné na dobrých půdách s dostatečnou zásobou vody. Množí se bylinnými, ale hlavně dřevitými řízky. Plodnost na této podnoži je brzká, ale podnož je citlivá k pozdním jarním mrazům (Souček et al. 1965). Blažek et al. (1998) uvádí, že vytváří velmi málo kořenových výmladků. Naproti tomu podnož St. Julien 2 je podnoží generativní. Vachůn (1999) uvádí, že její výnos je v porovnání s vegetativně množenou St. Julien A až o 30 % vyšší. Jedná se o křížence Saint Julien a Brompton. V posledních letech se tato podnož již využívá pouze minoritně (Souček et al. 1965).
Podnož Pixy je další ze slivoňových podnoží původem z anglické stanice East Malling. Vyznačuje se zakrslejším vzrůstem, který může dosahovat přibližně 2/3 intenzity růstu St. Julien A (Beakbane 1997). Tato podnož vyžaduje oporu a je vhodná pro tvorbu štíhlých vřeten. Pro pěstování vyžaduje dobré, vlhčí půdy. Na nich velmi brzy nastupuje do plodnosti a plodí dobře. Může ale zmenšovat velikost plodů (Nečas et al. 2019). Množí se dřevitými řízky a nepodrůstá. Webster (1980) uvádí, že třináctileté stromy naštěpované na podnoži Pixy dosahovaly poloviční velikosti stromů naštěpovaných na podnoži St. Julien A, při zachování přibližně stejného výnosu jako podnož St. Julien A. Zároveň však upozorňuje, že plody na podnoži Pixy byly oproti plodům na St. Julien A drobnější. Stromy byly dobře ukotveny v půdě a téměř bez podrostu.
Středně vzrůstná podnož Jaspi® (syn. Fereley) (Prunus salicina x Prunus spinosa) se vyznačuje dobrou afinitou se slivoňovými odrůdami, dobře kotví v půdě, netvoří kořenové výmladky, není citlivá na vyšší obsah vápna v půdě, snáší suché i vlhké polohy. Množí se tkáňovými kulturami a bylinnými řízky (Kosina 2008).
Julior® (syn. Ferdor) vegetativně množená francouzská podnož roste silně, ale nepodrůstá. Nesnáší stanoviště s alkalickými půdami. Podle zkušeností získaných ve VŠÚO Holovousy mladé stromy na této podnoži plodí o něco méně než na podnoži Fereley, velikost plodů je však podobná. Naštěpované odrůdy se vyznačují bujnějším vzrůstem (Vachůn 1999, Dessy et al. 2004, Layne a Bassi 2008)
Vegetativně množená podnož MY-KL-A byla vyšlechtěna v ŠS Klčov (Prunus cerasifera x Prunus cerasifera var. atropurpurea). Ve srovnání se semenáčem má o 30 % slabší intenzitu růstu. Snáší i těžší a dočasně zamokřené půdy, netvoří kořenové výmladky a nejčastěji se množí pomocí dřevitých řízků (Blažek et al. 1998).
Podnož Wangenheimova je generativně množenou podnoží. Její kořenový systém je mělký, a proto může na lehkých půdách trpět suchem a vyžaduje závlahu. Stromy na této podnoži vyžadují v prvních letech pěstování oporu. Podnože netvoří výmladky (Blažek et al. 2013). Nejvhodnější pozemky jsou pro tuto podnož úrodné půdy s dostatečnou zásobou vody.*
Text a foto Ing. Miriama Klosová, Ing. Klára Scháňková, Ing. Jan Náměstek, Ph.D., Ing. Martin Mészáros, Ph.D., Ing. Luděk Laňar, Ph.D., VŠÚO Holovousy s. r. o.
Celý text článku nleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2021.
