Virus mozaiky pepina na rajčatech v České republice

V obchodní síti se u nás v poslední době objevuje množství plodů rajčat infikovaných virem mozaiky pepina (Pepino mosaic virus – PepMV) dovážených ze Španělska a Maroka. Vzhledem k snadnému přenosu tohoto viru mechanickou cestou, představuje výskyt infikovaných plodů na našem území potenciální nebezpečí pro pěstitele rajčat v podobě přenesení infekce do porostů.

Virus mozaiky pepina byl poprvé popsán v roce 1974, kdy byl objeven v porostech pepina (Solanum muricatum) pobřežní oblasti Peru. Další údaje o výskytu PepMV pocházejí až z roku 1999 z Evropy, kdy byl téměř současně zjištěn v porostech skleníkových rajčat v Nizozemsku, Německu a Velké Británii a během průzkumů v následujících letech i v mnoha dalších zemích Evropy a severní a jižní Ameriky. V Evropě je virus mozaiky pepina rozšířen na rajčatech nejvíce ve Španělsku, Nizozemsku, Francii a Velké Británii, ojedinělé výskyty byly zaznamenány také v Belgii, Dánsku, Finsku, Irsku, Itálii, Německu, Norsku, Polsku a Švédsku a z mimoevropských zemí v Kanadě a Spojených státech a také byl zachycen v plodech rajčat pocházejících z Maroka.
Přirozený okruh hostitelských rostlin tohoto viru je poměrně úzký a zahrnuje kromě rajčat (Lycopersicon esculentum a plané druhy L. chilense, L. chmielewskii, L. parviflorum, L. peruvianum) a pepina (Solanum muricatum) i některé plevele (Amaranthus sp., Malva parviflora, Nicotiana glauca, Solanum nigrum, Sonchus oleraceus). Experimentální okruh hostitelských rostlin zahrnuje většinu druhů čeledi Solanaceae, včetně brambor (kulturních i planých), okurek, lilku a tabáku.
Nejčastějšími příznaky u rajčat je slabá chlorotická mozaika až žlutá strakatost listů, mezižilková chloróza, kučeravost (často doprovázená tmavozelenou mozaikou) i deformace listů. Na starších listech se mohou vyskytnout nepravidelné chlorotické nebo žluté skvrny, zřídka nekrotické. Výjimečně dochází i ke krnění a deformacím růstového vrcholu (nettle-head – kopřivovitost) i celých rostlin. Příznaky mohou být také na plodech ve formě nepravidelného dozrávání (oranžové a červené skvrny, mramorování), viditelné většinou jen na několika málo jednotlivých plodech trsu.
Míra projevu symptomů závisí na kultivaru, vývojovém stadiu rostlin, vývojovém stadiu v době infekce a stanovištních podmínkách. U citlivých odrůd dochází k silné zakrslosti rostlin a výrazným příznakům na plodech (plody jsou neprodejné; ztráty mohou dosahovat v závislosti na odrůdě a pěstitelských podmínkách až 80%), u tolerantních odrůd dochází k slabému projevu příznaků, infikované rostliny bývají často zcela bez příznaků.
Většina příznaků není pro infekci virem mozaiky pepina specifická a lze je snadno zaměnit s příznaky infekce jiných virů (např. X viru brambor a viru mozaiky okurky) a s fyziologickými poruchami způsobenými nedostatkem světla.
Virus mozaiky pepina je extrémně snadno přenosný kontaktem, a to jak mezi infikovanými a zdravými rostlinami navzájem a kontaktem zdravých rostlin s infikovanými rostlinnými zbytky (v suchém rostlinném materiálu virus přetrvává až 3 měsíce), tak i při jejich ošetřování a sběru plodů, kdy dochází ke kontaminaci používaných mechanizačních prostředků i rukou a oblečení pracovníků a tím i k dalšímu přenosu viru. Virus na kontaminovaném oděvu přetrvává minimálně 2 týdny a po celou dobu je schopen infikovat nové rostliny. Na nářadí a konstrukci skleníků přetrvává a je schopen infekce po dobu několika týdnů.
Takovýmto způsobem se virus šíří v rámci porostů i mezi jednotlivými skleníky na jedné lokalitě, v přenosu na větší vzdálenosti hraje hlavní roli infikované osivo a sadba, případně infikované plody, pokud je s nimi manipulováno v prostorech souvisejících s hostitelskými rostlinami.
Riziko přenosu viru osivem není velké vzhledem k tomu, že nedochází k infekci embrya semene. K přenosu osivem a následné infekci vzcházejících rostlin může dojít pouze v případě špatně vyčištěného osiva se zbytky endokarpu pocházejícího z infikovaných rostlin (virus ulpívá na povrchu osiva, k infekci dochází při klíčení a vzcházení).
Přenos hmyzími vektory nebyl prozatím prokázán (není přenosný třásněnkami, molicemi ani mšicí broskvoňovou), nicméně byl pozorován u opylovačů (čmeláci).
Přenos kompostovaným infikovaným materiálem je při dodržení správného postupu kompostování a promíchání kompostovaného materiálu rovněž prakticky nemožný. K přenosu viru nedochází ani při recirkulaci vody při zálivce či v hydroponických kulturách.
Vzhledem k tomu, že prozatím nebyly zjištěny žádné rezistentní odrůdy rajčat a rozdíly v citlivosti jednotlivých odrůd na infekci PepMV nejsou dostatečně známy, zůstává nejdůležitějším opatřením v rámci preventivní ochrany proti šíření viru mozaiky pepina použití zdravé sadby, a pro její výrobu pak výsev správně vyčištěného osiva pocházejícího ze zdravých rostlin. Významná je rovněž pravidelná kontrola porostů, při které se vyhledávají symptomatické rostliny, případně odebírají orientační vzorky pro laboratorní testy.
Další důležitá opatření jsou důsledná likvidace plevelů jako možného zdroje infekce, minimalizace pohybu osob, zařízení a nářadí mezi jednotlivými skleníky a porosty, zákaz vstupu nepovolaných osob do prostor pěstování semenných porostů a čištění a balení osiva a do prostor manipulace a pěstování sadby rajčat a především v celém podniku dodržování striktního zákazu manipulace s plody rajčat pocházejících z jiných podniků a z obchodní sítě včetně jejich konzumace, nebo alespoň pečlivé oddělení pěstitelských ploch a prostor sloužících k manipulaci s plody rajčat z jiných podniků.
Před založením nových porostů se doporučuje pečlivé odstranění rostlinných zbytků z předchozí kultury a jejich správné zkompostování (min. 6 týdnů se musí teplota kompostované hmoty pohybovat mezi 55 až 70°C) a desinfekce prostor skleníků a používaného nářadí.
Při zjištění podezřelých příznaků v produkčních porostech rajčat je vhodné okamžitě odebrat vzorky k jejich vyšetření v laboratoři, fyzicky izolovat místo výskytu a desinfikovat všechny prostředky, které přišly do styku s nemocnými rostlinami. Vzhledem k tomu, že virus mozaiky pepina je zařazen do seznamu karanténních škodlivých organismů ČR podle zákona č. 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a prováděcích předpisů ve znění zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 314/2001 Sb. a jako karanténní je tento virus posuzován s ohledem na ochranu rostlin rajčete určených k pěstování (množitelský materiál), jsou producenti osiva a sadby povinni podezření na výskyt viru mozaiky pepina oznámit příslušnému orgánu rostlinolékařské péče, např. Obvodní oddělení Státní rostlinolékařská správy.
Pro potřeby diagnostiky jsou vhodné sérologické metody pomocí komerčních souprav polyklonálních antisér (ELISA), které spolehlivě reagují se všemi doposud zjištěnými izoláty. První nálezy infekce PepMV na plodech rajčat z obchodní sitě zmiňované v úvodu byly potvrzeny opakovaným ELISA testem (za použití antisér pocházejících od dvou různých výrobců) a mechanickou inokulací indikátorových rostlin Nicotiana benthamiana a N. occidentalis – P1.