Pojem zelené vertikální stěny můžeme v současné době považovat za veřejně známý termín, protože se o této problematice zmiňuje velké množství autorů. Proto nechme nyní stranou technické konstrukce a možné alternativy různých typů stěn. Po několikaletém testování pěstebních možností trvalek ve venkovních vertikálních stěnách, dospívám pozvolna k závěru, že pro dlouhodobý rozvoj rostlin není možné v našich klimatických podmínkách použít bezsubstrátové technologie, které se často uplatňují v interiérech.
Osvědčené jsou prozatím následující technologie: systém kapes, případně květináčů vyplněných pěstebním substrátem nebo celá stěna vyplněná substrátem (tzv. sendvičový systém dvou stěn, mezi kterými je pěstební médium). Zmíněné varianty mají pro pěstování trvalek v podstatě podobné podmínky růstu, takže můžeme použít tzv. univerzální sortiment pro obě technologie. Zálivka je řešena nasáváním vody do květináčů z okapniček nebo kapkovacím potrubím uvnitř sendvičové stěny. Otázku vhodného typu substrátu ponechám na jiných specialistech. Pro naše účely testování postačuje základní pěstební substrát pro běžné trvalky s mírným vylepšením (kombinace rašelinového substrátu, kompostu, zeolitu, pH kolem 6,5, základní živiny dodány ve formě kompostu).
Text a foto
Ing. Pavel Matiska, Ph.D.,
katedra zahradnictví, FAPPZ, ČZU
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2020.
