29.06.2022 | 06:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vědci se shodují: evropské lesy přežijí, když budou pestré

V minulém týdnu se v Jihlavě na mezinárodní konferenci FORESTS FUTURE 2022 – Consequences of Bark Beetle Calamity in Central Europe sešli vědci a lesničtí odborníci z osmi zemí Evropy a diskutovali o průběhu kůrovcové kalamity, obnově lesa na vzniklých velkoplošných holinách i o budoucnosti lesů ve střední Evropě. Garantem setkání byl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., záštitu nad konferencí poskytl ministr zemědělství Ing. Zdeněk Nekula.

Kůrovcová kalamita představuje obrovskou zátěž a destabilizaci celého sektoru, ale na druhé straně i určitou příležitost pro urychlení změn, které jsou v oblasti lesního hospodářství nutné, uvádí ředitel VÚLHM, v. v. i., doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., jeden z důvodů pro pořádání tohoto setkání.

Místo nebylo vybráno náhodně, Kraj Vysočina byl a je epicentrem kůrovcové kalamity v České republice a jeho hlavní město tak bylo vhodným místem k tomu o kalamitě nejen hovořit, ale v rámci exkurze ji i zažít na vlastní kůži.

Zatímco až donedávna nastupovaly kalamity podkorního hmyzu jako reakce na nedostatečně rychlé zpracování dřeva z větrných kalamit, v řadě zemí je současná vlna spojována spíše s klimatickými jevy, zejména se suchem v letech 2015 a 2018. Je více než zřejmá spojitost počátku, výše či rozsahu kalamity se zvyšujícími se průměrnými teplotami a obdobími nedostatku srážek. Z hlediska vytěženého objemu napadeného dříví vrcholila kalamita ve středoevropských zemích v letech 2018-2019. Za rok 2021 se těžby již snižují ve všech zemích včetně České republiky. Účastníci konference se však shodují, že nutně nemusí jít o konec kůrovcové kalamity.

Ve druhé části konference vědci hodnotili dopady velkoplošných kůrovcových holin na parametry životního prostředí. Rozvoj kůrovcových holin zcela mění charakter krajiny, ovlivňuje tedy i biodiverzitu a výskyt živočišných i rostlinných druhů, přičemž některým vyhovuje a jiným ne. Celkový efekt je závislý jak na velikosti holin, tak na množství a formě ponechaného mrtvého dřeva. Rozsáhlé plochy holin s kompletně vyvezeným dřevem mají na biodiverzitu negativní vliv. Půdní vlhkost se na holých sečích zvyšuje. V řadě případů to vede k výraznému zamokření, které komplikuje obnovu lesa, k riziku rychlejších odtoků vody pří přívalových srážkách a jarním tání sněhu i ke snížené kvalitě vody odtékající do zdrojů (vyšší obsahy nitrátů a organických látek). V citlivých oblastech se rovněž zvyšuje riziko sesuvů půdy.

Obnovu lesních porostů na velkoplošných holosečích může výrazně zjednodušit použití pionýrských dřevin. U nás již máme dobré zkušenosti s úspěšným použitím břízy jako přípravné dřeviny na holinách po orkánu Kyril s doporučením pro výchovné zásahy a podsadby březových porostů. Bříza může být využita i jako dřevina s významnou produkcí v relativně nízkém věku. V rámci programu byla připravena exkurze, organizovaná ve spolupráci s lesní správou Telč a s oblastním ředitelstvím LČR s. p. v Jihlavě. Účastníci konference se seznámili s poloprovozními pokusnými výsadbami na velkoplošných holinách revíru Zlatomlýn. Na plochách je ve spolupráci s VÚLHM použito široké spektrum přípravných i cílových dřevin s využitím umělé i přirozené obnovy. Vědci zde testují různé hustoty výsadby, ochranu oplocením i plastovými chrániči. Perspektivní je například výsadba poloodrostků třešně ptačí v kombinaci s břízou, která vedla již po dvou letech prakticky k zajištění porostu, bude mít také významnou produkci v relativně krátkém časovém horizontu a to při nižších obnovních nákladech, než při výsadbě cílových listnatých dřevin.

Ředitel VÚLHM, v. v. i., doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., uzavírá: „Konference přinesla zajímavou možnost výměny informací o průběhu kůrovcové kalamity a možnostech vhodné obnovy lesních porostů, což je problém, který je současně řešen ve většině zemí střední Evropy. Posílení vzájemné informovanosti a koordinace postupů mohou vést k větší efektivitě zvládání současné nepříznivé situace. Je pravděpodobné, že obdobné setkání se bude po dvou až třech letech opakovat, ať již u nás, či v některé ze sousedních zemí. Pro další akci bychom rádi dosáhli i vyšší účasti lesníků z praxe, vlastníků a správců lesních majetků.“*

Zdroj: VÚHLM

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down