
Chlorofyl je nezbytný pro život rostlin a fungování fotosyntézy. Přesto vědci dosud přesně neznali prostorovou strukturu enzymu, který se podílí na jeho tvorbě. Mezinárodnímu týmu odborníků z Třeboně, německého Osnabrücku a britského Sheffieldu se nyní podařilo tuto záhadu rozluštit. Poprvé určili trojrozměrnou podobu enzymu chlorofyl-syntázy a popsali, jak při vzniku zeleného barviva propojuje jednotlivé části molekuly. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Nature Chemical Biology.
Chlorofyl zachycuje sluneční záření a umožňuje jeho přeměnu na chemickou energii. Bez tohoto zeleného barviva by nemohla probíhat fotosyntéza, na níž přímo či nepřímo závisí většina života na Zemi. Přestože vědci už dlouho znali chemickou reakci, kterou zajišťuje enzym chlorofyl-syntáza, jeho přesné molekulární uspořádání zůstávalo neobjasněné. Při tvorbě chlorofylu nejprve vzniká kruhová část molekuly obsahující atom hořčíku, která dokáže pohlcovat světlo. Enzym chlorofyl-syntáza k ní následně připojuje dlouhý hydrofobní řetězec označovaný jako fytol. Díky němu se výsledný pigment může ukotvit v buněčné membráně. Vědci nyní zjistili, kde se obě části molekuly v enzymu setkávají a jak se spojují.
Výzkumníci zkoumali chlorofyl-syntázu v sinici Synechocystis, která slouží jako modelový organismus při studiu fotosyntézy. Třeboňský tým nejprve připravil a analyzoval očištěný bílkovinný komplex. Šlo o náročnou práci, protože buňka obsahuje tisíce dalších bílkovin a struktur. Vědci z německého Osnabrücku následně izolovaný enzym zobrazili pomocí kryoelektronové mikroskopie. Při této metodě se vzorek rychle zmrazí a z velkého množství elektronových snímků se počítačově sestaví jeho trojrozměrný model s rozlišením blízkým jednotlivým atomům. „Známe už dlouho chemický výsledek práce chlorofyl-syntázy, ale teprve nyní vidíme její molekulární uspořádání. To nám umožňuje vysvětlit, jak enzym rozpoznává své výchozí chemické látky, které propojuje do molekuly chlorofylu,“ vysvětluje Roman Sobotka z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Výsledný model odhalil překvapivě pravidelné a souměrné uspořádání. Po stranách komplexu se nacházejí dvě molekuly chlorofyl-syntázy, mezi nimiž leží dvojice drobných bílkovin označovaných jako HliD. Tyto bílkoviny vážou chlorofyl a karotenoidy, tedy další důležitá fotosyntetická barviva. Pravděpodobně mají také ochrannou funkci. Pokud chlorofyl pohltí světelnou energii, kterou nelze využít pro fotosyntézu, bílkoviny HliD pomáhají přeměnit její přebytek na teplo. Tím chrání buňku před vznikem reaktivních forem kyslíku, které by mohly poškodit její struktury. Vědci spojili výsledky mikroskopického zobrazování s počítačovým modelováním, simulacemi a experimenty s pozměněnými enzymy. Na jejich základě navrhli mechanismus, kterým chlorofyl-syntáza připojuje fytolový řetězec ke kruhové části molekuly. Zároveň vysvětlili, proč enzym upřednostňuje určité výchozí chemické látky. Zajímavé je také srovnání s dnešními rostlinami a řasami. Uspořádání pigmentů v bílkovině HliD se totiž výrazně podobá jejich uspořádání ve světlosběrných anténách. To přináší další poznatky o evoluci fotosyntetických organismů. „Podařilo se nám určit, kde se v chlorofyl-syntáze vážou obě části budoucí molekuly chlorofylu, a jak je enzym vytvarován, aby obě komponenty přesně rozpoznal. Pomocí počítačového modelování jsme pak navrhli, jak se obě části při vzniku chlorofylu propojují,“ vysvětluje Anna Wysocka. Na výzkumu spolupracovali odborníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra Algatech, Univerzity v Osnabrücku a Univerzity v Sheffieldu. Za třeboňské pracoviště se na něm podíleli Anna M. Wysocka, Arman Pazuki, Natalia Kulik, Jan Pilný a Roman Sobotka. Výzkum podpořila Grantová agentura ČR a projekt PHOTOMACHINES z programu OP JAK. Centrum Algatech v Třeboni se studiu fototrofních mikroorganismů, tedy organismů využívajících světelnou energii, věnuje již od roku 1960. Zabývá se základním výzkumem fotosyntézy i aplikovaným výzkumem mikrořas, sinic a fototrofních bakterií.
Zdroj: AV ČR