
Čeští vědci pracují na novém systému hodnocení krajinných opatření, který má pomoci lépe rozhodovat o tom, jak účinně zadržovat vodu v krajině a zmírňovat dopady klimatické změny. Projekt s názvem WAMPES se zaměřuje na porovnávání přínosu různých přírodě blízkých opatření pro hospodaření s vodou, ochranu půdy i podporu biodiverzity.
Na vývoji metodiky spolupracují odborníci z několika českých institucí včetně Mendelovy univerzity, Ostravské univerzity a výzkumného centra CzechGlobe.
Cílem projektu je vytvořit nástroje, které umožní odborníkům i samosprávám porovnávat účinnost různých zásahů v krajině. Hodnotit se bude například schopnost krajiny: zadržovat vodu, ochlazovat prostředí, čistit vodu, podporovat biodiverzitu. Podle Jiřího Schneidera z Mendelovy univerzity je důležité vědět nejen to, jaká opatření fungují, ale také kde mají největší efekt. „Místo technických zásahů, například stavění betonových hrází, se pracuje s přírodou tak, aby sama pomáhala situaci řešit,“ vysvětlil Schneider.
Výstupem projektu mají být specializované metodiky, mapové podklady, veřejné databáze i softwarové nástroje, které pomohou při plánování adaptačních opatření v krajině. Podle odborníků je zásadní koordinovat opatření na větších územích a přistupovat ke krajině komplexně. Jen tak lze účinně reagovat na dlouhodobý pokles hladiny podzemních i povrchových vod. Projekt zároveň upozorňuje na význam takzvaných ekosystémových služeb, tedy přirozených funkcí krajiny, které pomáhají stabilizovat vodní režim a zlepšovat kvalitu prostředí.
Odborníci varují, že bez systematických adaptačních kroků budou dopady klimatické změny stále výraznější. Rizikem je nejen prohlubující se sucho, ale také přehřívání měst, degradace půdy nebo vyšší riziko přívalových povodní. „Pokud nezasáhneme včas, dopady klimatické změny se budou prohlubovat,“ uvedl Stanislav Ruman z Ostravské univerzity. Podle něj povede snížená schopnost krajiny zadržovat vodu k poklesu zásob podzemních vod, vyšší zranitelnosti zemědělství i dalším ekonomickým škodám.
Česko letos od začátku jara zasahuje výrazné sucho. Nedostatek srážek během zimy, března i dubna zmírnily až deště v posledních týdnech. Podle projektu InterSucho jsou aktuálně nejhorší stupně půdního sucha pouze na malé části území. Zásoba vody v půdě však zůstává nízká a odborníci upozorňují, že při pokračujícím suchém počasí může intenzita sucha znovu rychle narůstat.*
Zdroj: ČTK