Vědci z Botanického ústavu AV ČR, odborníci na geoinformatiku z VŠB – Technické univerzity Ostravy, Univerzity Karlovy a ochranáři z CHKO Poodří vyhodnotili více než patnáctiletou aktivitu směřující k potlačení křídlatek a přinášejí doporučení k omezení použití herbicidů.
Křídlatky jsou jedněmi z nejproblematičtějších invazních rostlin Evropy, které ohrožují jak přírodu, tak infrastrukturu. Před více než patnácti lety započal na Severní Moravě v povodí řeky Morávky unikátní projekt na omezení křídlatek, které tam ohrožovaly vzácné druhy rostlin na říčních náplavech. V roce 2007 začaly intenzivní práce na likvidaci křídlatky a i v měřítku ČR se jednalo a stále jedná o jeden z nejrozsáhlejších projektů na likvidaci invazního druhu.
„Jednalo se o dlouhodobý monitoring zahrnující sledování vývoje křídlatek za posledních 15 let s využitím geoinformačních technologií. Ty umožnily mapovat vývoj porostů křídlatek v letech hned po zásahu i v období pozdějšího spíše mírnějšího managementu a následně opět v letech, kdy intenzita zásahů vzrostla. A v tom právě spočívá unikátnost dat. Často bývá dostupných pár let po zásahu a pak jsou závěry diskutabilní,“ říká vedoucí týmu Pavel Švec z VŠB-TUO a dodává: „pro analýzu se povedlo dát dohromady skutečně širokou skupinu odborníků, kteří zaručili, že závěry studie jsou využitelné i v jiných prostředích.“
Pro některé invazní druhy v současné době neexistují jiné efektivní metody než použití herbicidů. Jejich nadměrné používání nebo nevhodná aplikace má však vážné dopady na necílové rostliny a živočichy. Odborníci proto přicházejí s doporučením, které má být šetrné k životnímu prostředí.
„Pokud to podmínky prostředí dovolí, je pro likvidaci křídlatek vhodné použít herbicid. Na silně zasažených plochách s velkými porosty křídlatek je prvním krokem snížení počtu rostlin na menší, izolované skupiny. Tato fáze může trvat 3–5 let. Při tom je třeba použít intenzivni postřik herbicidy. Ale po dosažení stavu, kdy je křídlatka roztroušená, doporučujeme aplikaci herbicidů pouze v období každých 3–5 let v závislosti na místních podmínkách a rychlosti opětovného růstu. Tento postup vychází z faktu, že zapojené porosty křídlatky není téměř možné definitivně zlikvidovat, avšak každoroční postřik herbicidem by zbytečně zatěžoval životní prostředí,“ shrnuje doporučení spoluautorka studie Irena Perglová z Botanického ústavu AV ČR.
Důležitým výsledkem je i to, že na místech vystavených narušování půdy jako jsou náplavy ale i třeba okraje rekounstruovaných cest, kde je půda kontaminována fragmenty oddenků křídlatky, je potřeba okamžitě a intenzivně aplikovat herbicid proti nově rašícím jedincům. Irena Perglová doplňuje: „je důležité využít období, kdy ještě není podzemní systém křídlatek tolik vyvinutý, a zasáhnout včas. Tento přístup, kdy se zpočátku aplikuje herbicid intenzivně a později jen občas, umožňuje snížit jak pracnost, tak hlavně náklady a množství herbicidů v krajině.“
Invazní druhy jsou problémem nejen pro ochranáře, ale i pro veřejnost. Často představují riziko pro zdraví, zvyšují náklady na údržbu pozemků, znehodnocují pozemky nebo komplikují prostupnost krajiny. Bohužel některé invazní druhy jsou úporné a jejich likvidace je velmi obtížná. To platí zejména pro křídlatky. Prevenci jejich šíření a případně i jejich odstraňování by se proto měla věnovat maximální pozornost.
„Kromě zabránění šíření na nové plochy a omezování existujících invazních porostů je důležité myslet dopředu a vědět, jaký dlouhodobý management bude po prvotním zásahu následovat. Pokud se likvidace provede bez rozmyslu, pak jde ve většině případů o zbytečně vynaložené prostředky,“ uzavírá Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.
Zdroj: BÚ AV ČR
