Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje Zásady regulace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima). Pajasan žláznatý patří mezi 88 invazních nepůvodních druhů z unijního seznamu. Pro tyto široce rozšířené druhy zpracovávají členské státy tzv. zásady regulace.
Pajasan žláznatý se dnes řadí mezi vysoce invazní nepůvodní druhy Evropy i Severní Ameriky. Dokáže likvidovat přírodní ekosystémy, obsazuje přírodně cenná území, ničí i lidské aktivity, narušuje stavby a dopravní infrastrukturu. Tento druh má nezanedbatelné zdravotní dopady – způsobuje např. záněty kůže. Cílem ČR je tento invazní nepůvodní druh vymýtit.
Jedná se o rychle rostoucí dvoudomý strom s velmi časným nástupem plodnosti. Šíří se křídlatými semeny, která se velmi snadno rozšiřují větrem a vodou. Z toho důvodu se pajasan hojně vyskytuje podél liniových struktur v krajině i ve značné vzdálenosti od míst pěstování. Vegetativní šíření je důležité jen na malé škále, nicméně je velmi významné pro tvorbu hustých porostů a vysokou regenerační schopnost po poškození. Současný charakter rozšíření pajasanu v ČR odpovídá historickým lokalitám, kde byl pěstován a odkud se šíří dál do krajiny. Záměrně byl vysazován v intravilánu pro dekoratinví účely, odolnost vůči herbivorům a dobrou snášenlivost znečištěného prostředí, v extravilánu pak jako větrolam, protierozní dřevina na svazích i pro zalesňování výsypek. Těžiště výskytu pajasanu je na jižní Moravě a ve středních Čechách a dále pak v městských tepelných ostrovech, což odráží jeho požadavek na dlouhou a teplou vegetační sezónou s pravidelnými obdobími chladu. Jedná se o druh otevřených a z velké míry člověkem ovlivněných stanovišť, z nich je však schopen invadovat i otevřené polopřirozené plochy (lesní světliny, křovitou vegetaci, pobřežní vegetaci).
Pajasan má negativní dopad jak na přírodu, tak i na lidské aktivity. Jeho negativní impakt na biodiverzitu se projevuje zejména v druhově bohatých lokalitách chráněných území. Invaduje v mnoha ochranářsky cenných územích, kde je považován za jeden z nejproblematičtějších druhů. Pajasan narušuje stavby a dopravní infrastrukturu vlivem prorůstání kořenů, dochází ke zvýšeným nákladům na údržbu zeleně s nálety pajasanu, zarůstání a narušování zpevněných ploch a zdí. Druh má také nezanedbatelné zdravotní dopady; listy a květy pajasanu způsobují dermatitidu a produkovaný pyl je alergenní. I přes zmíněné dopady je druh často přehlížen, a to zejména v urbánním prostředí, a jeho likvidace není prováděna důsledně.
Zásady regulace pro pajasan žláznatý (PDF, 3 MB) (Ailanthus altissima) v ČR. Více o pajasanu žláznatém: zde.*
Zdroj: MŽP
