30.09.2021 | 12:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

V Lednici vyšlechtili nové stolní odrůdy révy vinné

Odborníci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně vyšlechtili dvě nové stolní odrůdy révy vinné. Jmenují se Diadém a Ulrika a obě se vyznačují velmi raným dozráváním hroznů a vyšší odolností vůči houbovým chorobám. Šlechtění obou odrůd začalo před dvěma desítkami let.

Stolní odrůdy nejsou určeny k výrobě vína, ale k přímé konzumaci. „Tato oblast se proti moštovým odrůdám mění opravdu dynamicky. Pěstitelé vyžadují stále větší bobule, co nejlepší odolnost proti houbovým chorobám, dobrou vitalitu růstu a pokud možno mají být bobule bez semen,“ říká Radek Sotolář z Ústavu vinohradnictví a vinařství MENDELU. Obě odrůdy jsou velmi rané, určené především do zahrad, a proto bylo cílem šlechtitelů získat i odrůdu aromaticky zajímavou. To je velký rozdíl proti komerčně šlechtěným stolním odrůdám, které se šlechtí na co nejmasitější konzistenci dužniny, aby hrozny vydržely transport, a naopak jsou pak aromaticky neutrální, kvůli zchlazení při transportu a úchově. „Proto lidem odrůdy ze supermarketu nikdy vonět nebudou,“ uvedl Sotolář.

Šlechtění je náročný proces a dvacet let standardní doba čekání na výsledek. „Proto musí šlechtitel dopředu přemýšlet, jakou odrůdu vlastně chce stvořit, neboť to, co bylo požadováno před dvaceti lety, nyní již nemusí platit,“ říká Sotolář. První stolní odrůdy, které se na Moravě a v Čechách pěstovaly, jako Madlenka raná, Hedvábné žluté, Arabské bílé, Damascenka, Chrupky, Košutovo, Královna vinic v současnosti již skoro nikdo nezná. „Sem tam se ještě objeví odrůdy vysazované posledních 40 let jako Favorit, Panonia Kincse, Julski biser, Čabaňská perla, Olšava, Diamant, ale většinou již našim zahradám dominují rezistentní PIWI odrůdy jako Vostorg, Talisman, Alden, Nero, Augustovskij a mnoho dalších,“ konstatoval Sotolář a popsal složitý proces vzniku nové odrůdy. Prvním rokem šlechtitelé provedou před kvetením (duben/květen) na mateční odrůdě kastraci tyčinek s pylem a na blizny nanesou pyl otcovské, tedy žádané odrůdy. Na podzim po dozrání bobulí získají očekávaná semena, která musí stratifikovat, aby byla v co největším počtu klíčivá. „Na jaře dalšího roku získané semenáčky testujeme v pařeništi na odolnost proti plísni a padlí révovému a přeživší materiál vysadíme do hybridní vinice,“ uvedl vědec. Tam hybridní rostliny většinou další tři roky rostou, než zaplodí. Jinými slovy od křížení po opravdu plnou a kvalitní plodnost uběhne čtyři až pět let. Poté odborníci selektují vlastnosti, jako jsou vitalita a charakter růstu, stupně odolnosti, hustota a tvar hroznu, tvar a velikost bobule, aromatický profil, konzistence dužniny. Tato etapa zabírá dva až pět i více let. „Pokud semenáč uspěje, přemnožíme ho do poloprovozních zkoušek, neboť pozitivně sledované vlastnosti se musí opakovat v dalších letech a testují se třeba různé podnože a doba zrání či plodnost na nich,“ vysvětlil Sotolář. Tato doba opět zabere zhruba pět let. Teprve poté následuje přihlášení novošlechtěnce do odrůdových zkoušek ÚKZÚZ. Tam opět sazenice musí vysadit a počkat na plodnost tři roky a další tři sledovat a srovnávat s kontrolní odrůdou. Další rok se čeká na ověření názvu a právní ochranu odrůdy.

Šlechtění je podle Sotoláře nikdy nekončící proces, neboť vyšlechtěné odrůdy po čase svou odolnost pomalu ztrácí a i některé nároky pěstitelů se mění. V ČR se pěstuje poměrně velké množství odrůd (moštových i stolních), nicméně v registru odrůd je jich zhruba 60, z toho jen 11 je stolních. Díky významným šlechtitelům působícím na ZF MENDELU (Vilém Kraus, Miloš Michlovský), má alespoň částečný lednický původ celá řada odrůd jako Neronet, Rubinet, Erilon, Cerason aj. Nyní k nim přibyly dvě stolní odrůdy a další na registraci čekají.*

Zdroj: TZ MENDELU

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down