Pěstitelé zeleniny loni v Česku zprovoznili další více než tři hektary moderních skleníků, a jejich celková plocha tak vzrostla na 62,3 hektaru. Ve sklenících farmáři celoročně pěstují hlavně rajčata, na která připadá 80 procent kryté plochy. Loni ale pěstování rychlené zeleniny v krytých plochách poznamenal prudký růst cen energií. Někteří zelináři proto s příchodem zimy omezili pěstování ve sklenících, jelikož náklady na jejich vytápění a osvětlování byly pro ně už neúnosné. ČTK dnes informaci získala ze Situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství a Zelinářské unie Čech a Moravy.
Poptávka v tuzemských obchodech po menších rajčatech pěstovaných ve sklenících vybavených pěstebními světly stále roste. Česko kvůli tomu v posledních letech zažívá rozmach jejich pěstování. Zatímco v roce 2017 rajčata ve sklenících zabírala plochu 13,4 hektaru, tak v roce 2021 to bylo 46,6 hektaru a loni bezmála 50 hektarů. Rozlehlé skleníky pro pěstování rajčat byly v uplynulých letech vybudovány například v Tvrdonicích na Břeclavsku, Haňovicích na Olomoucku, Mutěnicích u Hodonína, ve Smržicích nedaleko Prostějova, v Tušimicích na Chomutovsku či Kožichovicích na Třebíčsku. Plocha skleníků se salátovými okurkami loni zůstala na hodnotě 11,4 hektaru a sadba byla pěstována na jednom hektaru krytých ploch.
"Situaci v tomto rychle se rozvíjejícím sektoru produkce zeleniny komplikovala v roce 2022 energetická krize a růst nákladů," upozornilo ministerstvo zemědělství. Podle něj je tento obor značně závislý na cenách energií, které loni prudce vzrostly. Někteří pěstitelé proto v zimě utlumili produkci zeleniny nebo pěstování zcela přerušili. "Obdobná situace panuje i v hlavních skleníkových pěstitelských velmocích, jako je Nizozemsko, Belgie a Německo, kde rovněž plánují odstávku produkce v měsících s nejvyššími náklady na energie," stojí ve zprávě.
Omezení produkce rychlené zeleniny v zimních měsících má za následek růst spotřebitelských cen plodové zeleniny. Odborníci také upozornili na to, že letos na jaře kvůli souběžnému obnovení pěstování a kumulaci produkce hrozí kolaps trhu s plodovou zeleninou.
Do budování moderních krytých ploch farmáři v předchozích letech s pomocí dotací investovali stovky milionů korun. Například náklady na stavbu skleníků s rajčaty v Tušimicích o rozloze 7,5 hektaru přesáhly půl miliardy korun, s návratností se počítá zhruba do deseti let. Zemědělské družstvo v Haňovicích na Olomoucku nové skleníky, ve kterých může ročně sklidit 750 tun rajčat, zprovoznilo na podzim 2016. Do dvou skleníků s plochou bezmála tři hektary družstvo investovalo s pomocí dotací z Programu rozvoje venkova přes 150 milionů korun. Většina produkce hydroponicky pěstovaných rajčat je určena pro český trh.*
Zdroj: ČTK
