Škůdce Drosophila suzukii poškozuje hrozny a může se podílet na rozšiřování mikroorganismů, které jsou původci octové hniloby na hroznech. Octová hniloba znehodnocuje hrozny, díky vysokému obsahu těkavých kyselin. U odrůd Chardonnay, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Tramín červený a Pálava byly vyzkoušené různé přípravky, za účelem omezení rozvoje škůdce a octové hniloby. Ve vztahu k napadení hroznů Drosophila suzukii se ukázaly jako nejúčinnější přípravky NovaFerm Orion a Surround. Pouze u některých odrůd se prokázalo dobré působení přípravků Chitopron a Hycolát. Přípravky Surround a NovaFerm Orion prokázaly také dobrou účinnost ve vztahu k omezení rozvoje octové hniloby na bobulích. Tyto přípravky je proto možné využívat k omezení rozvoje Drosophila suzukii a octové hniloby.
Hmyz patřící do rodu Drosophila jsou hlavními vektory mikroorganismů, které způsobují octovou hnilobu. Oba druhy D. melanogaster a D. suzukii jsou spojené s poškozenými a nahnilými plody (HUBER, 2016, HALL a kol., 2018). Vektory z rodu Drosophila shromažďují a transportují kvasinky a octové baktérie na jejich těle a ukládají potom na bobule při přímém kontaktu (IORIATTI a kol., 2018).
Životní cyklus
Meziroční proměnlivost populací Drosophila suzukii je ovlivněná měnícími se klimatickými podmínkami, zejména teplotou vzduchu během zimy (LEACH a kol., 2019) a také během vegetačního období (WANG a kol., 2016). Pro kladení vajíček je vhodná velmi široká teplotní proměnlivost mezi 18–30 °C. Teploty mezi 16–25 °C mají za následek rychlý vývoj a jeho vysokou úspěšnost (WINKLER a kol., 2020). Optimální teplota pro životní cyklus D. suzukii je 21 °C (RYAN a kol., 2016, TOCHEN a kol., 2014). Teploty vyšší než 30 °C mohou snižovat velikost populace D. suzukii a riziko zamoření vinice (EBEN a kol., 2018, GUTIERREZ a kol., 2016). D. suzukii může klást svoje vajíčka do zdravých bobulí s neporušenou slupkou (ENTLING a HOFFMANN, 2020, KIENZLE a kol., 2020).
Přípravky schopné vytvořit „film“ byly úspěšně aplikovány po desetiletí k hubení hmyzích škůdců v různých zemědělských plodinách. Aplikované v suspenzi ve vodě vytvářejí na povrchu rostliny film minerálních částic. Tyto filmy působí jako fyzické bariéry proti zamoření, brání pohybu hmyzu a mění vizuální, čichové a hmatové vlastnosti plodů, což může hmyz narušit, aby našel svou hostitelskou rostlinu (GLENN a PUTERKA, 2004). Oteplování klimatu může urychlovat rozšiřování octové hniloby díky přímému zvyšování populace vektoru, který přenáší patogeny spojené s touto hnilobou (ZHU a kol., 2023).
Octová hniloba vzniká prostřednictvím mikroorganismů, které se dostávají do bobulí při jejich poškození. V bobulích přeměňují cukr na alkohol, který se následně přeměňuje na baktérie a kyselinu octovou. Bobule s octovou hnilobou jsou světlehnědé, oxidují a ztrácí mošt. Voní silně po octu. Jakmile se hmyz vyživuje moštem a dochází ke kladení vajíček, dostanou se kvasinky a octové baktérie do bobulí, které spouští rozvoj octové hniloby. Proti octové hnilobě nejsou žádné prostředky ochrany rostlin k dispozici (MACKIE-HASS, 2024). Název „octová hniloba“ pochází ze silného štiplavého zápachu z nahnilých bobulí, který je výsledkem několika chemických látek, jako jsou kyselina octová, glycerol, ethyl-acetát, etanol, kyselina galakturonová, acetaldehyd a kyselina glukonová (BRISCHETTO a kol., 2024). Cílem výzkumu bylo zhodnocení účinnosti různých přípravků na omezení rozvoje D. suzukii na bobulích a rozvoje octové hniloby.
Text a foto prof. Ing. Pavel Pavloušek, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2024.
