18.07.2012 | 04:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Trvale udržitelné zahrady

Přírodní zahrady bez hranic, aneb Nový prostor pro lidi, přírodu i cestovní ruch. Tak zní název společného projektu českých a rakouských organizací, jehož hlavním cílem je ochrana životního prostředí, rozvoj cestovního ruchu a rozmach zúčastněných regionů. Hlavním nástrojem k dosažení těchto cílů jsou plochy soukromé a veřejné zeleně založené a ošetřované ekologickými způsoby.

Potřeba péče a ochrany životního prostředí je dnes
skloňována ve všech pádech a přímo či nepřímo se dotýká každého z nás. Záleží pouze na našem postoji, zda-li jsme ochotni změnit náš životní styl – dosavadní návyky a zavedené způsoby. A to nejenom například v oblasti hospodaření s vodou, potravinami či recyklací odpadu, ale i způsobu zakládání a ošetřování veřejných parků a soukromých zahrad.
Jak postupovat při realizaci a následné údržbě zelených ploch s ohledem na životní prostředí se zabývá projekt Přírodní zahrady bez hranic spolufinancovaný z prostředků ERDF Evropské unie v rámci programu přeshraniční spolupráce operační program Cíl Evropská územní spolupráce Česká republika-Rakousko 2007–2013. Na rakouské straně projekt probíhá na území Dolního Rakouska, v regionu u nás v rámci Jihočeského a Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Vedoucím partnerem projektu je rakouská organizace Umweltschutzverein Bürger und Umwelt-Geschäftschbereich Natur im Garten, českými partnery jsou vzdělávací centrum Chaloupky, o. p. s., Brtnice, ekologický institut Veronica v Brně a občanské sdružení Přírodní zahrada v Jindřichově Hradci. Projekt je realizován v letech 2009 až 2012.

Hlavní myšlenka projektu
V Čechách i Rakousku jsou zelená prostranství a zahrady nedílnou součástí každodenního života a velkou měrou přispávají ke zvýšení kvality života. Jsou životním prostorem jak lidí, tak především rostlin a zvířat. Bohužel dosavadní způsoby jejich zakládání a následná údržba nebyly vždy šetrné k životnímu prostředí. Projekt Přírodní zahrady bez hranic je zaměřený na vytváření ekologicky nedotčených životních prostorů prostřednictvím přírodního utváření zahrad a veřejných zelených ploch. Cílem přeshraničního projektu je kromě vzájemné výměny informací a zkušeností, vytvořit síť přírodních soukromých i veřejných zahrad, které budou v rámci zahradní turistiky šířit myšlenku přírodního zahradničení mezi širokou veřejností.

Co je přírodní zahrada
Za přírodní zahradu můžeme považovat přírodně utvářenou plochu, která slouží nejenom k odpočinku a relaxaci majitele, ale je zároveň životním prostorem pro rostliny a živočichy.
V intenzivně využívané kulturní krajině už řada původních rostlin a živočichů nenachází vhodné podmínky k životu.
Alternativním prostorem se jim mohou stát plochy udržované přírodním způsobem, kde za dodržení základních pravidel flóra a fauna žije v harmonické symbióze a dohromady vytváří estetický obraz daného prostředí. Toho lze dosáhnou pouze za předpokladu dodržení následujících tří základních kritérií:
● Nepoužívat pesticidy – chemické látky obsažené v těchto přípravcích působí nepříznivě nejenom na škůdce, ale i na užitečné organizmy. Na životní prostředí působí negativně nejenom samotná aplikace pesticidních přípravků, ale i jejich výroba. Především vhodným výběrem odolných odrůd okrasných a užitkových rostlin pro daný region a stanoviště, udržitelnou péčí o půdu a použitím přirozených predátorů eliminujeme potřebu použití pesticidních látek.
● Neaplikovat lehce rozpustná minerální hnojiva – při používání těchto hnojiv hrozí kontaminace podzemních vod, rovněž jejich výroba přispívá k porušování životního prostředí. Tato hnojiva lze nahradit organickými v podobě kompostů, chlévské mrvy či zeleného hnojení.
● Nepoužívat rašelinu k úpravě půdní struktury a pH – těžbou rašeliny se ničí přírodní rašeliniště, která jsou ve střední Evropě již vzácností. Doprava rašeliny ze vzdálených míst rovněž zanechává tzv. negativní ekologické stopy.

Prvky přírodní zahrady
K vytvoření co nejvíce přirozeného prostředí pro rostliny a živočichy napomáhají následující prvky, které by měly být v přírodní zahradě zastoupeny:
● živý plot z planých keřů – kromě estetické hodnoty je důležitým životním prostorem pro hmyz, ptactvo i savce, kterým, poskytuje úkryt a potravu,
● přirozená louka nebo prvky louky – hraje důležitou roli v ekologické rovnováze zahrady, luční porosty jsou nepostradatelným útočištěm především pro hmyz,
● divoké porosty a kouty – ponecháním rostlinných druhů, které se vyskytují samovolně, zvyšujeme rozmanitost rostlinné skladby ve výsadbě; neméně důležitá jsou pro útočiště živočichů místa, jenž ponecháme v zahradě do značné míry bez ošetřování; tyto plochy mohou sloužit v zahradě ke skladování dřeva či kamení,
● mokrá či suchá stanoviště – specifická stanoviště (jezírka, mokřady, suché zídky), jež poskytují příbytek rostlinám a živočichům, které by na zahradě našli jen stěží prostor k životu.
● listnaté stromy – poskytují útočiště i potravu mnoha živočichům, pro zahradu jsou zdrojem organické hmoty,
● rostliny a kvetoucí trvalky – kromě vysoké estetické hodnoty jsou hodnotným zdrojem nektaru pro hmyz (především druhy a kultivary s jednoduchými květy, u kterých nebyly změněny šlechtěním prašníky v okvětní plátky); semena rostlin slouží jako potrava mnoha zvířatům; trsnaté rostliny rovněž slouží jako útočiště živočichům.

Údržba přírodních zahrad a parků
Přírodní zahrady se od běžných klasických zahrad liší zejména svou trvalou udržitelností, což je jeden z nejdůležitějších důvodů pro její zakládání. Jde o vytvoření rozmanitého ekosystému, ve kterém se rostliny a živočichové vzájemně podporují a poskytují si výhodné podmínky k životu. K dosažení a udržení těchto podmínek musíme volit i vhodné způsoby při zakládání a údržby těchto ploch.
Při tvorbě přírodních zahrad vycházíme z geologických, biologických a ekologických podmínek, které jsou typické pro dané území, a jak již bylo řečeno, zakládají se a udržují bez použití pesticidů, lehce rozpustných hnojiv a rašeliny.
Při údržbě zahrady vycházíme do jisté míry z přírodních zákonitostí. Snažíme se o maximální využití veškeré organické hmoty, která na zahradě vzniká. A to jak k mulčování, tak především ke kompostování, kterým nám vzniká hodnotné organické hnojivo. Samozřejmostí je maximální využití dešťové vody. Potřebu závlahy výrazně eliminujeme – vhodným výběrem rostlin pro podmínky konkrétního stanoviště, správným sponem výsadby rostlin a mulčováním. Údržbou zahrady bychom rozhodně neměli připravovat živočichy, kteří se v zahradě starají o biologickou rovnováhu, o jejich přirozené útočiště, naopak bychom ho měli svoji činností vytvářet. Pokud se na pozemku přirozeně nenachází, lze jej velice dobře vytvořit (např. vytvořením suché zídky, umístěním trouchnivého stromu, ponecháním hromady listí). Výskyt chorob a škodlivých živočichů můžeme výrazně ovlivnit správnou druhovou a odrůdovou skladbou výsadbového materiálu (především původních a botanických druhů) a vytvářením vhodného prostředí pro výskyt přirozených predátorů. Z tohoto důvodu je velice důležité na pozemku vytvořit společenstvo smíšených kultur včetně přítomnosti ovocných stromů a keřů, zeleniny a bylinek.
Pro výstavbu zahradních prvků (např. ploty, pergoly, treláže, trasy, opěrné zídky) používáme převážně materiály z místního regionu a chemicky neošetřené dřevo, jež dobře odolává povětrnostním vlivům. Jako drenáž je vhodné znovu používat například recyklované materiály neobsahující škodlivé látky (cihly, skleněná drť nebo drcený beton).
Podrobnější informace o údržbě a ošetřování přírodních zahrad naleznete v knize Moje přírodní zahrada (www.prirodnizahrada.eu).

Cestovní ruch a regionální rozvoj
Jedním z cílů projektu Zahrady bez hranic je kromě ochrany životního prostředí podpora vzniku a propagace zahradní turistiky v České republice a česko-rakouské přeshraniční turistiky. Aktivity zastřešujících organizací projektu jsou zaměřeny především na šíření a osvětu přírodních zahrad, a to jak formou pořádání odborných seminářů, přednášek, workshopů a exkurzí, tak i vydáváním informačních a propagačních materiálů a publikací. Samostatnou oblastí je poskytování poradenského servisu a udělováním zahradních plaket (certifikace) zahradám a plochám veřejné zeleně (parky, klášterní zahrady atd.) splňujícím kritéria přírodních zahrad. Zahradní plakety jsou udělovány dvojího druhu:
● Přírodní zahrada – udělována zahradám, které splňují tři základní kritéria a dosáhnou minimálního hodnocení pěti bodů v prvcích a údržbě, kterými se přírodní zahrada vyznačuje,
● Ukázková přírodní zahrada – udělována plochám, které nejenom splňují kritéria pro udělení základní plakety (Přírodní zahrada), ale určitými zvláštnostmi je převyšuje (např. uspořádání, tematické zaměření či využití zahrady). Hlavním požadavkem pro udělení této plakety je možnost zpřístupnění zahrady veřejnosti. Podle vlastníka a možnosti zpřístupnění zahrady se ukázkové zahrady dělí na:
– veřejné – zahrady a parky, které jsou většinou otevřeny a volně přístupné po celý rok a spadají do péče veřejných organizací.
– částečně veřejné – zahrada a parky přístupné pouze v určitých otevíracích dobách, plochy jsou soukromé nebo se o ně starají veřejné organizace
– soukromé – zahrady a parky otevřené pro veřejnost po předem sjednaném termínu nebo v rámci pořádní speciálních akcí.
Udělováním zahradních plaket se v Čechách a Rakousku vytváří sít ukázkových přírodních zahrad, které se stanou součástí zahradní turistiky a přispějí k rozvoji místních regionů.
Podrobnější informace o programu Přírodní zahrady bez hranic a podmínkách získání zahradní plakety naleznete na www.prirodnizahrada.eu

Občanské sdružení Přírodní zahrada pořádalo v minulém roce odborné exkurze do několika ukázkových přírodních zahrad Dolního Rakouska. V jednom z následujících čísel se budeme věnovat jejich návštěvě.

Text a foto Arnošt Jílek

Článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 1/2012

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down