Rostoucí koncentrace pěstitelských ploch, intenzifikace uplatňovaných technologických postupů, nedostatek pracovních sil a ekonomická hlediska představují hlavní faktory, které se významnou měrou odráží v konstrukci mechanizačních prostředků využívaných při sklizni jádrového ovoce. Konečné uplatnění sklízeného produktu určuje celou sklízecí technologii a používanou techniku.
Snad největší význam mají z hlediska sklizňových operací velkoobjemové obaly, které mohou být využívány při přepravě produktu, při jeho třídění i následném uskladnění v chladírnách. Moderní sklizňové technologie využívají plastové kontejnery (velkoobjemové bedny), často označované zkratkou PALBOX. Jejich výška je do 780 mm, nejčastější půdorysné rozměry 1200 x 1000 mm a nosnost 350–500 kg, takže s nimi lze dobře manipulovat a stohovat je. Efektivní použití těchto kontejnerů při sklizni jádrovin je podmíněno zodpovědnou prací česáčů, kteří musí zajistit, aby při vyprazdňování česacích nádob nebylo ovoce poškozováno. V této oblasti se u nás s řešením tohoto problému setkáváme spíš výjimečně, řešení je přitom relativně snadné využitím česací torby se spodním vyprazdňováním. Vedle dnes již běžně využívané manipulační techniky v podobě terénních vysokozdvižných vozíků, vysokozdvižných nástaveb na traktorech či motorových vyvážecích vozíků, se objevují traktorové samonakládací návěsy, velkokapacitní přívěsy, transportéry velkoobjemových beden nebo samojízdné samonakládací stroje. Nová řešení se objevují i pro potřeby technologií sklizně ovoce určeného k následnému zpracování. Trendem je slučování operací setřesení, nakládání a odvozu, nebo slučování sběru setřeseného ovoce s jeho transportem. Názorným příkladem je kontinuálně pracující samojízdný setřasač s tunelovým rámem.*
Text
prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D.,
prof. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.,
Ing. Lukáš Červinka,
MENDELU, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2020.
