Menu
e-shop
Z důvodu rekonstrukce prostor na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici bylo místo konání Zimní školy greenkeeperů mimořádně přesunuto do areálu Golf&Spa resort Konopiště do obce Tvoršovice u Benešova.
Seminář zahájil hlavní organizátor a současně předseda Českého svazu greenkeeperů Martin Moravec, který přivítal přibližně 60 přítomných greenkeeperů a dalších účastníků a představil prvního přednášejícího Antonio Pompeiano.
Antonio získal doktorát v oboru trávníkářství na Univerzitě v Pise v Itálii, působí již více než 10 let v Brně, kde se i oženil a žije tam dodnes. V současné době působí na Mendelově univerzitě v Brně. Svou první přednášku nazval Výběr mezi C3 a C4 travami: vyvažování kvality trávníku, vlivu na životní prostředí a udržitelnosti na golfových hřištích. Na úvod řekl, že trávníkářství v Evropě čelí v současnosti třem hlavním výzvám: 1. změna klimatu, 2. legislativa EU (omezování pesticidů a hnojení) a 3. nástup autonomních trávníkových sekaček. První dvě výzvy mohou pomoci překonat teplomilné trávy C4.
Připomněl, že nejdůležitější C4 trávy používané pro trávníkářství v Evropě jsou rody Cynodon (troskut), Zoysia a Paspalum (nemají české názvy), u kterých se intenzivně šlechtí nové kultivary. Další z introdukovaných trav označovaná jako buvolí tráva (Bouteloa dactyloides) se příliš nešlechtí a využívá se pouze pro extenzivně ošetřované plochy s minimálními vstupy. Celá jižní Evropa se nachází z hlediska klimatu v tzv. přechodné klimatické zóně (transition zone), která je typická horkým létem s výskytem dlouhých suchých období, chladnými zimami a nepravidelným výskytem srážek. V těchto podmínkách žádné druhy trav nedokáží poskytovat bez závlahy zelený trávník po celý rok.
Druhou přednášku představila bývalá děkanka Zahradnické fakulty v Lednici doc. A. Salašová. Nazvala ji Golfová hřiště a identita kulturní krajiny. V minulosti posuzovala výstavbu golfového hřiště na Hluboké. Jeho schvalování vyvolávalo velké emoce a vznik protestních nevládních organizací. Nakonec se ukázalo, že hlavním problémem byla komunikace mezi oběma stranami. Řada odpůrců hřiště argumentovala ztrátou identity krajiny a reakce byly často nečekaně silné. Podobně silné reakce vyvolala i Dagmar Havlová po úmrtí svého manžela, když nechala na pražském hradě rozsvítit neonové srdce. Vzbudilo to rovněž ohromné negativní reakce, protože Hrad je přece symbolem české státnosti! Nově se proto velké stavby musí posuzovat i z hlediska vnímání místními obyvateli. Existují různé typy krajin – například reliktní krajina v Krušných horách nebo asociativní krajina spojená s historickými událostmi (Slavkov u Brna). U významných krajinných scén, kde se lidé často fotí, jsou problémem zejména bílé písčité bunkery na golfových hřištích. Pro identitu přírodní krajiny jsou zásadní její reliéf a vegetace. Tvarosloví krajiny si nejvíce uvědomíme na cizím území. Krajinu, ve které žijeme často vědomě, nevnímáme, ale reagujeme negativně na větší změny. Lidé citlivě vnímají zejména pohledové horizonty (skylines).
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2026*
Text a foto: doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., ÚVZP AF MENDELU, Brno
