Ochrana a rozšiřování genetické diverzity rostlin je záležitostí velmi prastarou a lze říci, že se objevuje již v době před narozením Krista. Lidé měli a mají stále velký zájem objevovat, získávat nové rostliny a odrůdy, a to bohužel ve větší míře, než udržovat ty staré a místní. Jako příklad z historie lze uvést lodě egyptské královny Hatšepsut, která vypravila flotily, jenž přistály v Puntu s exotickým zbožím pro Egypt, kde byly introdukovány mnohé druhy rostlin asi v době 1500 před naším letopočtem.
V našich podmínkách se meruňkám věnoval po stránce výběru výkonnějších klonů (odrůdy ´Velkopavlovická´) již na začátku minulého století pan učitel Alois Horňanský ve Velkých Pavlovicích. Od roku 1925 zde A. Horňanský soustředil nejlepší klony odrůdy ´Velkopavlovická´ pro další sledování a množitelské účely. Ještě v roce 1960 zde bylo 71 ks meruněk této odrůdy z výsadeb z roku 1923 – 26. Při selekčních pracích pomáhal vedoucímu ovocné školky Adolfu Chlupovi pan Viktorin, dobrý školkař a štěpař. Zásluhou Horňanského a zahradníka Matouška z ovocné školky v Podivíně došlo na jižní Moravě k nebývalému rozšíření pěstování meruněk.
Text prof. Dr. Ing. Boris Krška, Ing. Radka Kučerová, MZLU v Brně, ZF v Lednici
Foto R. Kučerová
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2016
Poděkování
Práce vznikala na základě dlouholetého programu financovaného Mze v rámci Národního programu konzervace a využití biodiverzity rostlin.
