02.09.2005 | 12:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Tomel japonský – ovoce subtropů nebo mírného pásma? I.

Rod Diospyros, do kterého se tomel zařazuje, představuje rozsáhlou a významnou skupinu užitkových rostlin. Pro výsadby lze v nejteplejších regionech celé ČR doporučit pouze některé druhové hybridy tomelu, které mají vyšší míru mrazuodolnosti, například odrůdy ´Rosijanka´a ´Nikitskaja Bordovaja´

Rod obsahuje okolo 400 různých druhů, které se vyvíjely především v subtropických a tropických oblastech Asie, Afriky, Střední a Jižní Ameriky. Z ovocnářského hlediska mají největší význam tři druhy a to tomel japonský neboli východní (Diospyros kaki L.), tomel virginský (Diospyros virginiana L.) a tomel obecný nebo také někdy označovaný jako kavkazský (Diospyros lotus L.). Plody tomelu japonského jsou významnou složkou sortimentu ovoce v asijském, ale i v celosvětovém poměru. V obchodní síti se můžeme s plody setkat pod názvy „kaki“, „persimon“ , „sharon fruit“ nebo „churma“ – z tureckého „hurma“. Český název tomel není našim ovocnářům ani konzumentům tak známý jako předešlé názvy.
Dříve k nám byl tomel dovážen z Albánie (cena za kilogram se pohybovala mezi sedmi a osmi korunami), dnes se dováží převážně ze Itálie, Španělska a Izraele (cena za kus se pohybuje v průměru od devíti do 16 Kč). Kapitán John Smith o tomelu píše: „Ovoce je jako mišpule, zpočátku je zelené, pak žloutne a červenou barvu získává když zraje. Jestliže není zralé má svíravou chuť a křiví ústa a je utrpením ho jíst.“ Ovšem dále je třeba dodat: „Jestliže toto ovoce uzraje, má lahodnou chuť připomínající meruňky, sladkou medovou chuť.“

Složení ovoce
Tomel je považován za velmi cenný dietetický zdroj vitamínů – resp. provitamínu A, dále vitamínů P a C. Plody mají málo kyselin (0,06 – 0,3 %) a vysoký obsah cukrů (14 – 25 %), který v sušených plodech dosahuje až 65 %. Obsah bílkovin se pohybuje mezi 0,3 – 1,6 %, kyseliny citrónové 0,4 – 0,9 % a tuků 0,4 – 0,8 %.
Z rozborů plodů, pěstovaných ve skleníku zahradnické fakulty (ZF) v Lednici, jsme dospěli k následujícím průměrným hodnotám: cukernatost plodů 16 refraktometrických stupňů, obsah vitamínu C 590 mg/kg, karotenoidů 45 mg/kg. Obsah minerálních látek dosahuje 3200 mg/kg K, 35 mg/kg Na, 37 mg/kg Ca a 115 mg/kg Mg. Pro přímý konzum lze využívat plody plně vyzrálé, většinou změklé, které u odrůd konstantní skupiny ztratily třísloviny a dužninu lze vybírat lžičkou. Dužninu lze přidávat do ovocných salátů, zmrzlin, jogurtů a často tvoří také základ džemů. V Číně se z něj dělá těsto, z kterého se smaží jakési koblihy, plněné povidlami ze sóji. Velmi oblíbenou pochutinou je tomel sušený, v Číně využívají k tomuto účelu odrůdu ´Tamopan´, která je vhodná svou konzistencí i tvarem. Plody zůstávají vláčné a zachovají si svou medovou příchuť. Šťáva kvalitních odrůd slouží k výrobě vína a likérů. Víno, které jsme měli možnost v Číně ochutnat, je zlatavě žluté barvy, opět s medovou vůní i chutí. Ta je doplňována nepatrnou pikantní hořčinkou, dodávájící desertnímu méně alkoholickému vínu (8 % alkoholu) neobvyklou, avšak příjemnou chuť.

Původ a rozšíření
Tomel východní se z hlediska původu zařazuje do východoasijského genového centra, které zahrnuje oblasti Číny, Japonska a Koreje. Tomel virginský pochází z východních států USA. Oblasti původu kavkazského tomelu jsou východní, střední a západní Asie.
Kromě Číny je tomel značně rozšířen a plantážnicky pěstován zejména v Jižní Koreji a Japonsku. Zmínky o jeho pěstování v Číně jsou staré více než 3000 let a do současnosti je jen v Číně známo přes 900 odrůd. Z Číny se pěstování rozšířilo v sedmém století do Japonska a později ve 14. století do Koreje. V 17. stol. byla kultura známá i v Evropě. První velké sady byly v Itálii zakládány okolo roku 1900 v oblasti Salerna. Jedná se o region Kampánie s provinciemi Neapol, Salerno a Caserta. V současnosti z těchto provincií pochází 60 % italské produkce. Zbylých 40 % produkce poskytuje oblast položená severněji – region Emilia-Romagna. V Asii se nejvíce pěstuje zhruba 50 odrůd (např. ´Tamopan´, ´Tone Wase´, ´Fuyu´, ´Nishimura Wase´). Zastoupení spektra pěstovaných odrůd není ve středozemních oblastech Evropy tak bohaté. Jednotlivé pěstitelsky významné země pěstují jednu až dvě hlavní odrůdy velkovýrobní technologií. Například v Itálii je nejpěstovanější odrůda ´Tipo´ (90 % produkce), v Izraeli ´Triumph´ (95 %) a ve Španělsku velmi oblíbená novější odrůda ´Rojo Brillante´, která nabývá stále silnějšího rozšíření nejen na pyrenejském, ale i na apeninském poloostrově.

Významní producenti tomelu

Botanický popis
Rod Diospyros náleží do čeledi ebenovitých (Ebenaceae). Popisované tři druhy tomelů jsou opadavé stromy nebo keře. Tomel japonský v přirozených podmínkách vytváří až 15 m vysoký strom. Kořenová soustava je typická dlouhým kůlovým kořenem. Listy jsou střídavé, široce oválné s krátkým řapíkem. Plodem je většinou kulovitá nebo zploštělá bobule. V rámci velkého množství odrůd se vyskytují plody o hmotnosti od 80 do 700 g se žlutým, oranžovým nebo oranžově červeným zbarvením pokožky. U některých odrůd bývá pokožka voskově ojíněná. Dužnina je podle stádia zralosti křupavá až mazlavá, oranžová nebo žlutá, obsahuje hnědá, podlouhlá semena. Tomel vytváří samčí a samičí květy, plody se často tvoří partenokarpicky, opylením však kvalita plodů značně stoupá. Samičí květy jsou mnohokrát větší než samčí a mají žluté masité korunní lístky, které mohou mít v průměru až 35 mm.
Tomel kavkazský dorůstá menších rozměrů než tomel japonský, většinou představuje dvoudomou rostlinu. Kořenový sytém nevytváří kůlový kořen a je bohatěji větvený. Listy jsou podlouhlé, eliptické, květy drobné, žluté,v průměru dosahující dva až pět milimetrů. Plodem je malá, ve zralosti žlutá bobule o průměru 15 mm, která dobře drží na stromě. Barva se postupně po přejití mrazy mění až na tmavě modrou. Po opylení může plod obsahovat až osm hnědých semen.
Také tomel virginský dorůstá v přirozených podmínkách do výšky 15 m i více. Ve vyšších a chudších polohách vytváří asi čtyři metry vysoký keř. Květy jsou opět nenápadné, v průměru okolo 5 mm, žluté, samičí bývají zpravidla větší. Listy jsou vejčité a na bázi zaoblené. Plodem je oranžová nebo oranžově žlutá bobule, v průměru dosahující až 35 mm.

Požadavky na prostředí
Z hlediska nároků na pěstování lze tento druh introdukovat a nabídnout především skupině „hobby“ ovocnářů a lidových pokusníků. Patří totiž k poměrně mrazuodolným dřevinám, jelikož krátkodobě snese teploty –15 °C až –17 °C. Ojedinělé stromy se vyskytují (při zvýšeném vlivu mikrorajonu) v Budapešti či Bratislavě.
-tomel japonský
Ve spolupráci s RNDr. Aloisem Bilavčíkem, Ph.D., z VÚRV Praha-Ruzyně jsme prověřovali tuto vlastnost a na základě víceletých výsledků můžeme konstatovat, že mezi hodnocenými odrůdami tomelu japonského se teplota LT50 (teplota kdy promrzlo 50 % pupenů) pohybovala v rozmezí od –13 °C (´Čokoladnyj´, ´Vaniglia´, ´Tipo´) do –16 °C (´Fuyu´). U tomelu kavkazského byla stanovena hodnota LT50 při –21 °C a nejvyšší výsledky byly docíleny u mezidruhových hybridů ´Rosijanka´ a ´Nikitskaja Bordovaja´, kde byla naměřena hodnota LT50 při –22° C. Přesto druh tomelu japonského zůstává z hlediska možnosti pěstování v podmínkách ČR kulturou studených skleníků, popř. kulturou nádobovou s využitím letnění a zazimování v podmínkách studených hal, sklepů apod.
Oblasti původního výskytu blízce sousedí s podnebím mírného pásma. Proto má jistou míru tolerance k záporným teplotám. Optimální průměrná roční teplota je 11 – 15 °C.
Tomel je rostlina s poměrně vysokými nároky na vláhu, na plantážích proto bývá často budována doplňková závlaha. Vhodné oblasti pro pěstování dosahují ročního průměru srážek 1200 – 2000 mm (Japonsko). K půdním podmínkám je poměrně tolerantní, nejméně vhodné jsou lehké a písčité půdy. Půda by se měla mít pH půdy by se mělo pohybovat v rozmezí 5,5 – 6,5. Stromy jsou obecně velmi křehké a proto není vhodné plantáže vysazovat ve větrných oblastech.
- tomel kavkazský
Tomel kavkazský (D. lotus L.) je možné označit za vhodnou mrazuvzdornou podnož. V našich klimatických podmínkách jeho plody dozrávají koncem října až začátkem listopadu a obsahují nemalé množství kvalitních, klíčivých semen. Mrazová poškození nastávají při déletrvajících teplotách, které klesají pod –20° C. Rostlina má velmi silnou regenerační schopnost a v případě umrznutí nadzemní části zpravidla zmlazuje z kořenového krčku. Před zimou je vhodné ke kmínku nastýlat listí, nebo jiný materiál pro podpoření přezimování kořenové soustavy. Mladé semenáče je nutné chránit před mrazem intenzivněji, například přezimováním v zaizolovaném pařeništi.
- tomel virginský
Našim pěstitelům a pokusníkům se v nejteplejších oblastech naskýtá možnost introdukce a pěstování amerického druhu – tomelu virginského (D. virginiana), který pochází z oblastí států Indiana, Texas a Missouri, odkud byly získány formy s využitelnými plody pro konzum. Jedná se o druh mrazuodolnější, neboť odrůdy daného druhu snesou mrazy –25 až –27 °C. Plody jsou sice menší než u kaki, podle odrůd dosahují v průměru 3 – 7 cm a hmotnosti 30 – 45 gramů. Tvar plodu je ploše kulovitý. Tento druh mívá častěji semena v plodech (někdy až 8 kusů), ale jsou i odrůdy tvořící bezsemenné plody. Zralé plody mají zvláštní aroma, připomínající buket rumu a velmi sladkou chuť (obsah cukrů 19,9 %, sušiny 29,3 %, kyseliny askorbové 116,8 mg).
V mnoha zemích USA se „american persimmon“, tedy virginská churma (D. virginiana) pěstuje pro své jedlé plody (nejznámějšími odrůdami jsou ´Meader´, ´Garrestson´, ´Early Golden´, ´Ruby´ a dalších více než 30 popsaných odrůd).
- kříženci
V rámci dlouholeté přátelské spolupráce s Nikitskou botanickou zahradou v Jaltě jsme získali mezidruhové hybridy tomelu virginského s tomelem japonským, které byly získány křížením v roce 1950 šlechtitelem Pasenkovem. Do křížení vzal mateřskou formu D. virginiana semenáč 213 a jako otcovskou formu použil D. kaki – odrůdu ´Sputnik´. V embryokultuře získal několik hybridních rostlin.
Dnes máme na Zahradnické fakultě v Lednici dvě odrůdy získané z mezidruhového křížení provedeného v Jaltě, jejichž názvy jsou ´Rosijanka´ a ´Nikitskaja Bordovaja´. ´Rosijanka´ má plody velikosti 35 – 40 g., u nás netvoří semena, slupka plodů je velmi tenká, chuť sladká, příjemná, u slupky mírně stahující. Plody jsou vhodné především pro přímý konzum, nedají se převážet (jsou-li v konzumní zralosti).
Odrůda ´Nikitskaja Bordovaja´ má větší hmotnost a je zcela bez svíravé chuti. Obě odrůdy snášejí naše klimatické podmínky (máme více než pět let zkušeností s pěstováním na podnoži D. lotus v lednickém parku). Dopěstované a uzrálé plody je možné vidět rovněž na Znojemsku nebo v Užgorodě.

Závěrem
Toto dieteticky a léčebně velmi cenného ovoce skýtá velkou šance pro introdukci do nejteplejších regionů celé ČR. Druhové hybridy tomelu, které mají vyšší míru mrazuodolnosti, by se mohly stát velmi zajímavým doplněním spektra netradičního sortimentu ovocných druhů. Plody se udrží na rostlině i po opadu listů, které jsou v podzimním období pestře zbarveny, oranžové plody na bezlistých rostlinách dotvářejí typický, neobyčejně krásný exotický vzhled.
Autoři článku upozorňují naše školkaře k uzavření licenční smlouvy (po domluvě s GNBS Jalta , Ukrajina) o množení obou mezidruhových odrůd v ČR, což by tento bezpochyby zajímavý ovocný druh pomohlo rozšířit. Jsme přesvědčeni, že si to tento druh plně zaslouží.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down