Teplota rostlinných částí v nočních hodinách

Výskyty pozdních jarních mrazíků v posledních letech výrazně zvýšily zájem pěstitelů o tuto problematiku a zejména pak o možnosti ochrany proti jejich následkům na rostlinách. S tím úzce souvisí i problematika správného stanovení jejich teploty. Rozvoj nových měřících metod v posledních desetiletích umožňuje poměrně přesně stanovit teploty jednotlivých částí povrchu rostlin, přičemž tato měření ukazují, že ne vždy teplota povrchu koresponduje s teplotou vzduchu.

teplota povrchu jednotlivých rostlinných částí je výslednicí mnoha tepelných toků, takže je velmi pravděpodobné, že budou určité rozdíly mezi nimi a teplotou okolního vzduchu. Jelikož je v literatuře poměrně málo informací o tom, jakých hodnot mohou tyto rozdíly nabývat, popřípadě jak přesněji stanovit teplotu povrchu rostlinných částí, rozhodli jsme se provést vlastní měření na dostupném materiálu. V průběhu jarního období 2018 jsme postupně měřili povrchovou teplotu květů (jabloň, hrušeň), rašících listů vinné révy a nakonec plůdku hrušně. Ke kontinuálnímu měření v desetiminutových intervalech byl použit infračervený teploměr namířený na příslušnou část rostliny. Současně s tím byla v těsné blízkosti měřena i teplota a vlhkost vzduchu ve stínítku, „vlhká teplota“ a teplota teploměru pokrytého bavlněnou punčoškou, která nebyla navlhčená vodou. Abychom se ještě více přiblížili podmínkám rostlinných částí, nebyly snímače „vlhkého teploměru“ a „teploměru s punčoškou“ umístěny ve stínítku, ale volně vystaveny i ostatním radiačním tokům. Pod označením „vlhká teplota“ se rozumí teplota vlhkého teploměru, což je teploměr, jehož snímač je obalen punčoškou ponořenou do destilované vody. Vypařující se voda ochlazuje teploměr a ten proto ukazuje nižší teplotu než je teplota okolního vzduchu.

Text a foto

RNDr. Tomáš Litschmann,

Amet, Velké Bílovice

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *