02.10.2021 | 01:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Systémy ochrany trvalých porostů před zvěří

V posledních letech dochází u trvalých porostů k významnému nárůstu škod způsobených zvěří. Vedle poškození rašících sazenic a stromků u mladých výsadeb jsou evidovány poměrně velké škody také u plodných porostů. Způsoby ochrany trvalých porostů je proto nutné řešit s ohledem na jejich prostorové umístnění, celkovou velikost, úživnost prostředí, mysliveckou péči i odhadovanou míru poškození respektující druhy zvěře a jejich stavy v konkrétní lokalitě.

K největší škodám způsobeným okusem dochází ve stadiu, kdy je na letorostech rozvinuto tři až pět listů. Podle decimální stupnice (BBCH) se u révy jedná o růstovou fázi 13 a 14, u ovoce o růstovou fázi 19–32. Jakmile letorosty dosáhnou délky kolem 200 mm, ztrácejí pro zvěř atraktivitu. Škody okusem způsobují zejména zajíci a srnčí zvěř.

Nezbytnost prevence

Zejména u nových a mladých výsadeb je proto nezbytná prevence. Jedná se zejména o využití ochranných sítěk nebo ochranných tubusů v různém provedení. Vhodná je instalace těchto zábran bezprostředně po výsadbě sazenic nebo stromků společně s instalací opěrných tyček (jehel). Každá z těchto variant má vedle ochranného účinku i jisté nedostatky. Jedním z nich je, že u uzavřených tubusů se projevuje komínový efekt vlivem velkých teplotních výkyvů, které se pak podílí na stresu mladých rostlin. Významná je i tvorba mikroklimatu s negativními aspekty na napadení rostlin houbovými chorobami. Z těchto důvodů se výrobci v posledních letech orientují na výrobu tubusů s perforovanými stěnami, které uvedené nedostatky eliminují. Při výběru ochranných tubusů v poměrně širokém sortimentu je nutné respektovat také jejich materiálové provedení (papír, plast), které předurčují jejich celkovou životnost.

Plastové síťky jsou na trh dodávány v rolích o různé délce a před instalací je nutné je nařezat nebo nastříhat na požadovanou délku zhruba 350–700 mm. Síťky zpravidla obtížně drží válcový tvar a mohou tak zejména u révy znesnadňovat prorůstání letorostů. Při větrných poryvech také může docházet k jejich posunu a tím k poškození rašících oček. Výjimkou není ani prorůstání letorostů přes oka síťky, které znesnadňuje navazující operace spojené např. s pozdějším řezem uplatňovaným při zapěstování kmínků apod. U kmínků ovocných dřevin tyto problémy zpravidla odpadají.

Možnosti oplocení

Rozsah způsobených škod a jejich četnost vedou v některých případech ke stavbě dočasného nebo trvalého oplocení. Oplocení představuje prostorovou zábranu usměrňující volný pohyb zvěře. Při jejich výstavbě oplocení je nutné respektovat vlastnické hranice pozemků, zohledňovat prostor potřebný pro vjezd a otáčení mechanizace a legislativní požadavky vyplývající ze stavebního zákona. Oplocení je běžně tvořeno betonovými nebo ocelovými sloupky případně dřevěnými kůly zatlačenými nebo usazenými do vrtaných jam ve vzdálenosti 3–5 m. Sloupky nebo kůly tvoří nosnou konstrukci, na níž se napínají dva až tři dráty. Na ty se upevňuje plotové nebo lesnické drátěné pletivo. Při oplocování menších celků lze použít také typizované plotové dílce. Celková výška oplocení by se měla pohybovat mezi 1–1,8 m, trvalá oplocení mívají výšku až 2 m.*

Text prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ing. Patrik Zatloukal, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Foto archiv autorů, prospekty výrobců a uživatelů

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2021.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down