17.04.2021 | 08:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Systémová péče o trávníky a ekonomika údržby zeleně

Trávníky představují dominantní vegetační prvek u všech funkčních typů městské zeleně. Rovněž náklady na udržovací péči tohoto skupinového vegetačního prvku rozhodují o celkové ekonomice údržby zeleně v jednotlivých městech. Podíl trávníků na celkových nákladech na roční péči představuje 66,3 %. O výši těchto nákladů rozhoduje realizovaná technologie péče, zařazení objektů zeleně (funkčních typů) do intenzitní třídy údržby a v neposlední řadě také zastoupení trávníků v objektech.

Šimek (2003) analyzoval skladbu vegetačních prvků ve funkčních typech zeleně celkem ve 43 obcích České republiky. Výsledky prokázaly, že průměrné plošné zastoupení trávníků ve funkčních typech zeleně činilo 74,4 %. Zcela obdobné výsledky doložily i zahraniční studie, např. dánská studie Attwel (2000). Ta se zabývala hodnocením podílového zastoupení jednotlivých vegetačních prvků v různých zónách města. Z výsledků vyplývá, že dominantní zastoupení ploch trávníků bylo ve všech hodnocených funkčních typech zeleně, přičemž průměrné zastoupení ploch trávníků bylo 75 %. Obdobné jsou i výsledky německé studie Pauleit, Duhme (2000) provedené v Berlíně. Podle citované studie bylo průměrné zastoupení ploch trávníků v parcích 80 %, ve funkčním typu zeleň obytných souborů poté 40–50 %. Studie Southona et al. (2017) s odvoláním na několik dalších britských studií uvádí, že pravidelně kosený trávník je nejčastější formou ploch zeleně ve městech.

Kvalita udržovací péče a ekonomika

Práce Štefla (2014) potvrdila statisticky významný vztah mezi kvalitou udržovací péče a kvalitativním stavem vegetačních prvků. Kvalita udržovací péče tak zcela zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu vegetačních prvků, a tím i kvalitu jednotlivých ploch zeleně. Kvalitou ploch trávníků se zabývala studie Štefla a Šimka (2014) provedená na více než 113 ha ploch trávníku v 83 různých plochách zeleně statutárního města Ostrava. Z výsledků vyplynulo, že stav trávníkových ploch se významně podílí na plnění funkce jednotlivých ploch zeleně. Současně bylo zjištěno, že převažující část trávníkových ploch byla tvořena trávníkem s nízkou kvalitou, o který však bylo intenzivně pečováno ve smyslu četnosti seče a technologické kvality jejího provedení. Studie Sparkse et al. (2005) uvádí, že změna klimatu již prodloužila délku vegetačního období, a tím i délku období sečení trávníkových ploch. Southon et al. (2017) uvádí, že frekvence kosení trávníkových ploch není zcela slučitelná s klesajícími finančními zdroji dostupnými pro správu městského zeleně v mnoha částech světa. Studie Fongara et al. (2019) provedená na vzorku 139 norských obcí a měst zjistila, že téměř 65 % z dotázaných správců považovalo stávající rozpočty za nedostatečné k udržení stávající kvality ploch veřejné zeleně. Význam managementu zeleně v tomto kontextu dále vyzdvihuje práce Dempseyho a Smitha (2014), ze které vyplývá, že kvalitní management zeleně je zásadní pro atraktivní, veřejně hodnotné, udržitelné a funkční plochy městské zeleně.*

Text doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D., Ing. Lukáš Štefl, Ph.D., Ing. Jiří Martinek, Ph.D.,

ZF MENDELU, Lednice

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2021 s tématem Realizace a údržba zeleně.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down