20.03.2022 | 04:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Symptomy chorob způsobovaných oomycety na ovocných dřevinách a možnosti ochrany

V posledních letech byl v mnoha ovocných sadech ČR zaznamenán nárůst charakteristických příznaků fytoftorového onemocnění ovocných dřevin. Protože do nedávné doby existovalo v ČR jen minimum informací o této chorobě, což vedlo často k mylnému určení příčiny poškození, a tedy i k chybným metodám ochrany, proběhl v letech 2016–2019 v ovocných sadech a školkách pilotní průzkum výskytu a diverzity patogenů způsobujících hniloby kořenů a krčků dřevin. Cílem článku je popsat význam této skupiny patogenů v ovocnářství, detailně přiblížit symptomy chorob a nastínit možné způsoby ochrany.

Hlavním cílem článku je tedy přiblížit koncovému uživateli problematiku tak, aby mohl na základě publikovaných informací jednak sám kvalifikovaně rozhodnout, zda se jeho pěstebních ploch tento problém týká, nakolik je problém rozsáhlý a určit případná vhodná opatření vedoucí k omezení škod. Vzhledem k rozšíření, potenciálnímu významu, skrytému způsobu života a obtížné eliminaci, je nutno tyto organismy považovat za jednu z nejvýznamnějších hrozeb současnosti, v jejichž důsledku může dojít nejen ke značným ztrátám na produkci, ale rovněž k dlouhodobému zamoření sadů. Proto jsou včasná a jednoduchá opatření nejjednodušší a nejefektivnější cestou, jak se introdukci a plošnému rozvoji oomycetů v sadu vyhnout.

Fytopatogenní oomycety

Fytopatogenní oomycety – tedy zejména druhy rodu Phytophthora de Bary a v menší míře i druhy r. Pythium (rod je dnes rozdělen na několik dílčích rodů – např. Phytopythium, Globisporangium a Elongisporangium) náleží do řádu Pythiales (třída Peronosporomycetes – dříve Oomycetes, česky vaječné plísně či pravé plísně). Stélka těchto organismů je tvořena vláknitým myceliem a pro svou vnější podobnost (obr. 1) byly dříve mylně řazeny mezi houby, blízké jsou však různobrvým řasám, rozsivkám a dalším organismům, spolu s nimiž jsou dnes řazeny do říše Chromalveolata. Oomycety se od pravých hub odlišují v mnoha vlastnostech, od morfologických až po metabolické, což má dalekosáhlé důsledky nejen v epidemiologii chorob (např. se šíří aktivně zoosporami půdní vodou), ale i v praktické ochraně (např. ve spektru účinných přípravků na ochranu rostlin, načasování jejich použití a podobně). Rod Phytophthora byl popsán De Barym roku 1876 (s typovým druhem P. infestans) a do dnešního dne je známo kolem 200 druhů, celkový počet druhů v rodu se však odhaduje až na 600. V České republice byl dosud potvrzen výskyt více než 30 druhů rodu Phytophthora (+ zhruba stejný počet druhů dalšího rodu Pythium s.l.).

Významnou vlastností druhů rodu Phytophthora a obecně oomycetů je jejich vazba na vodní prostředí, ve kterém probíhá tvorba zoosporangií uvolňujících dvoubičíkaté zoospory (infekční stádium), které se volně šíří v půdní vodě. Zoospory se mohou aktivně pohybovat na vzdálenost až několika desítek centimetrů (pasivně na stovky metrů) a pomocí chemotaxe vyhledávat pletiva hostitele, ať se již jedná o drobné kořínky v půdě, krček nebo třeba spadané plody. Po přisednutí zoospory na pletiva hostitele dojde k odpadnutí bičíků, encystaci a posléze vyklíčení a k infekci. Po infekci pletiv dojde k rychlému rozrůstání mycelia, zpravidla rozsáhlé kolonizaci a k vytváření dalších zoosporangií (cyklus nepohlavního rozmnožování za vhodných podmínek trvá necelých 20 hodin). Fytopatogenní oomycety jsou obvykle svou výživou striktně vázány na živého hostitele (první fáze napadení je biotrofní, pozdější nekrotrofní) a v jeho nepřítomnosti přecházejí do klidového stádia ve formě pohlavních oospor nebo nepohlavních chlamydospor, ve kterém mohou přežívat v půdě i několik let (až 5–10 let). Vzhledem k biologii – zejména skrytému životu, velké reprodukční kapacitě, schopnosti vytvářet klidová stádia a obvykle širokému spektru hostitelů, jsou tyto patogeny v první fázi snadno přehlédnutelnými, ale o to nebezpečnějšími nevítanými hosty v ovocných sadech.*

Text: Ing. Marcela Mrázková,1 Mgr. Karel Černý, Ph.D.,1 Mgr. Markéta Hrabětová,1 Ing. Ludmila Havrdová, Ph.D.,1 Ing.Juraj Grígel, 1 Mgr. Zuzana Haňáčková,2 Ing. Luděk Laňar, Ph.D.,2

Foto: M. Mrázková, M. Hrabětová, L. Havrdová, K. Černý

1Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.

2Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s. r. o.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č.3/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down