Švédský systém výsadby uličních stromořadí a srážková voda

Severské země tradičně excelují nejen v promyšleném designu svého nábytku, ale také ve stavitelství a architektuře. Nejinak tomu je i v přístupu ke stromům v městských ulicích. Švédský systém výsadby stromořadí do strukturálních substrátů je dalším příkladem severského přístupu k designu. Jejich technologie výsadby stromů do komplikovaného prostředí městských ulic vychází z propojení vodohospodářských, inženýrských a krajinářských znalostí, které umožnily vytvořit z jednotlivých prvků funkční celek.

Švédský BGG systém se u nás standardně zatím nepoužívá, i když odborná veřejnost principy, na kterých je založena, zná. Doposud ale takovým integrovaným systémům značně bránila velká sektorovost při plánování a projektování veřejných prostranství v českých městech. Tento stav se v posledních letech začíná zřetelně měnit, protože si obce čím dál více uvědomují reálnou hodnotu zdravých a fungujících stromů v intravilánu, a to především v kontextu dopadů klimatické změny na životní podmínky v centrech větších měst. Princip strukturálních substrátů byl v Praze cíleně použit pravděpodobně poprvé při revitalizaci Čelakovského sadů okolo Národního muzea v roce 2018. Velkou změnu v přístupu k uličním stromořadím je možné vidět v současnosti i u pražské Technické správy komunikací.

 Změna přístupu k projektování a péči o stromy a stromořadí v pražských ulicích je momentálně velmi živé téma. Praha na podzim roku 2021 schválila Městský standard pro stromořadí a také Standardy pro hospodaření se srážkovou vodou. Cílem těchto dokumentů je především zkvalitnit plánování, výsadbu a péči o stromy v ulicích v kombinaci s prvky hospodaření s vodou, které jsou nezbytné pro dlouhodobé pasivní zavlažování uličních stromořadí. Na změně přístupu a prvním použití těchto metod se také podílí formou přednášek, workshopů, konzultací i samotného projektování zmíněná švédská firma Edge, která pro odbornou veřejnost sepsala základní metodiku tvorby těchto systémů do BGG manuálu, který je v současnosti dostupný v angličtině a zanedlouho i jako český překlad. Tento přístup modrozelené infrastruktury při tvorbě města byl také úspěšný např. v rámci urbanistické soutěže na přestavbu pražské Florence, kde obdobné integrované řešení navrhl krajinářský ateliér Terra Florida. Do implementace těchto přístupů jsou zapojeni i čeští krajinářští architekti v rámci svých ateliérů, ale také organizovaně skrze Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a její Sekci pro krajinářskou architekturu.

Již teď je jasné, že tyto integrované systémy modrozelené infrastruktury budou stále více pronikat i do české projektové praxe. Pokud chceme mít i v budoucnosti v našich městech zdravé a prosperující stromy, tak se bez těchto řešení pravděpodobně neobejdeme.*

Text Ing. Barbora Lišková, Mgr. Jan Richtr, Ing. Yuliana Kostyuničeva,

autoři spolupracují s Institutem plánovaní a rozvoje hlavního města Prahy

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2022 s tématem měsíce Realizace a údržba zeleně.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down