Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF (ÚLBDG) do předmětů – Ekofyziologie dřevin a Ekofyziologie lesních dřevin – intenzivně zavádí výuku moderních metod, díky nimž dnes odborníci dokáží zjistit zdravotní stav stromů. Nejedná se pouze o teoretickou, ale i praktickou výuku. Projekt je postaven na úzké spolupráci s Norským institutem pro výzkum bioekonomiky (NIBIO) a Norskou univerzitou přírodních věd (NMBU).
„Výuka monitorovacích metod zdravotního stavu dřevin je v dnešní době naprosto nezbytná, jedině tak si studenti mohou osvojit práci s těmito technikami a následně obstát v praxi. Podobný názor sdílí i další vyspělé evropské země, jako je Island, Lichtenštejnsko, Norsko, které snahu podpořili i finančně prostřednictvím projektu: Učení praxí – přenos znalostí na základě monitoringu vitality stromů. Česko-norská spolupráce v oblasti lesnictví,“ zdůrazňuje Marie Matouškové zabývající se na ÚLBDG ekofyziologií dřevin.
„S pomocí těchto nových metod jsme schopní objektivně zhodnotit zdravotní stav porostů a následně včas vytipovat ohrožené jedince, jednotlivé druhy dřevin nebo lokality,“ doplňuje Roman Gebauer z ÚLBDG, který se morfologii, anatomii a ekofyziologii dřevin, zejména ve vztahu k stresu suchem, věnuje dlouhodobě.
Studenti si metody osvojují i cestou praktických ukázek v lesních porostech. „Pro tento účel byly vybrány lesní porosty jak v České republice, tak v Norsku. V každém porostu je nyní měřena jednak denní dynamika změn objemu kmene pomocí páskových i bodových dendrometrů, tak i denní dynamika změn toku vody v běli, to znamená vnější části dřeva, které je na rozdíl od jádrového dřeva funkční a kde probíhá tok vody a živin převážně od kořenů k listům. Zároveň jsou měřeny i půdní a vzdušné teploty a vlhkosti, které nám umožní posoudit mikroklima. Na základě podrobné analýzy těchto parametrů bude možné zjistit zdravotní stav sledovaných stromů a tím i celého porostu. Díky novému projektu nyní mají studenti možnost si v rámci praktických cvičení různé metody měření vitality dřevin vyzkoušet. Studenti tak získají obecný přehled o možnostech a principech měření vitality dřevin, který pak mohou využít jak při řešení svých závěrečných prací, tak i v praxi. Takto komplexně zaměřený předmět dosud na LDF chyběl,“ popisuje Roman Plichta, jak nyní vypadá na LDF praktická výuka předmětů Ekofyziologie dřevin a Ekofyziologie lesních dřevin pro studenty Lesního inženýrství a nově vzniklého studijního programu Technická biologie dřevin.
Současný lesník či arborista se neobejde bez moderních přístrojů pro měření vitality dřevin. Studenti se proto učí zjistit například také poruchy příjmu a transportu vody za pomocí měření vodních potenciálů Scholanderovou tlakovou komorou (u dobře zavlažovaných rostlin se hodnota vodního potenciálu rostlinných pletiv pohybuje od –0,2 do –0,6 MPa a rostliny, které trpí suchem, mají vodní potenciál od –2 do –5 MPa), posuzují stav fotosyntetického aparátu prostřednictvím měření fluorescence chlorofylu nebo stanovují koncentrace chlorofylů a karotenoidů v listech na základě měření spektrální odrazivosti listoví. Následně se studenti učí data zpracovávat a také je správně interpretovat, ať už směrem k odborné nebo laické veřejnosti.
Studenti v evaluacích hodnotí inovované předměty kladně. Oceňují mimo jiné zapojení specialistů z různých vědeckých institucí do přednášek předmětů Ekofyziologie dřevin a Ekofyziologie lesních dřevin.
„Moderní pojetí výuky mi umožnilo efektivně načerpat znalosti aktuálního poznání v oboru ekofyziologie. Za skvělou považuji vysokou účast externích přednášejících, to mi pomohlo získat komplexnější pohled na dané téma. V průběhu studia jsme byli seznámeni s problematikou působení stresu na dřeviny, jak významnou roli v něm hraje globální klimatická změna a jakými způsoby míru stresu stanovujeme. V praxi jsme si vyzkoušeli nejnovější metody a význam získaných výsledků prodiskutovali s experty,“ říká student Roman Vitásek, který inovovaný předmět absolvoval v loňském roce.
Zdroj: LDF MENDELU
