28.12.2021 | 10:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Strawberry virus 1 (StrV-1) – výskyt a hospodářská škodlivost nového viru jahodníku v České republice

S vývojem molekulárně biologických metod vzrůstá i počet nově objevených rostlinných virů. Často jsou však získány pouze informace o jejich genomech. Nejsou známy biologické vlastnosti nově objevených virů, četnost výskytu, jejich přenašeči, hostitelský okruh ani škodlivost a ekonomické ztráty, které mohou vyvolávat u ovocných či jiných významných plodin.

Pomocí sekvenování nové generace byl v  jahodníku nalezen nový virus, strawberry virus 1 (StrV-1). Byla hodnocena jeho hospodářská škodlivost a monitorováno jeho zastoupení v rostlinách jahodníku ve čtyřech skupinách vzorků. Z výsledků hodnocení hospodářské škodlivosti bylo zjištěno, že virus může způsobovat ztráty na výnosu jahod až 32 % v závislosti na odrůdě a pěstebních podmínkách. StrV-1 byl zjištěn u 12 % vzorků jahod z produkčních výsadeb. Přítomnost viru nebyla potvrzena v certifikované sadbě ani v nakoupených rostlinách určených k výsadbě pro malopěstitele.  V zahrádkách na čtyřech z pěti lokalit byl virus schopen během tří let infikovat zdravé rostliny jahodníku.

Jahody jsou velmi oblíbeným drobným ovocem. V posledních letech byl v České republice zaznamenán zvýšený zájem malospotřebitelů o sadbu jahodníku, což dokazuje i skutečnost, že v roce 2019 došlo k výraznému nárůstu produkce sazenic oproti roku 2018; což představuje zvýšení produkce ze 7,3 milionu sazenic na 9,2 mil, tj. o 26 % (Buchtová 2020). Jahodníky jsou často napadány viry. Martin a Tzanetakis (2006) uvádějí, že mohou být napadeny až 30 různými viry, virům podobnými organismy a fytoplazmami. Míra škodlivosti jednotlivých virů závisí na virulenci kmene daného viru, citlivosti odrůdy a výskytu viru v komplexu. Viry vyskytující se v rostlině samostatně nezpůsobují takové ztráty na výnosech jako komplexy virů. Ztráty vyvolané komplexy virů se mohou pohybovat od 30 % do 80 % (Thompson a kol. 2003). Rostliny napadené viry nelze léčit, ochrana proti nim je pouze preventivního charakteru. Nejvýznamnějším způsobem ochrany je proto použití zdravého certifikovaného rozmnožovacího materiálu pro založení nových výsadeb. V České republice se produkce rozmnožovacího materiálu řídí zákonem č. 219/2003 Sb. a navazující vyhláškou č. 95/2018 Sb, o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu. U jahodníku musí být uznaná certifikovaná sadba testována na přítomnost viru mírného žloutnutí okrajů listů jahodníku (SMYEV –strawberry mild yellow edge virus), viru lemování žilek jahodníku (SVBV – strawberry vein banding virus), viru strakatosti jahodníku (SMoV strawberry mottle virus), viru kadeřavosti jahodníku (SCV– strawberry crinkle virus), viru latentní kroužkovitosti jahodníku (SLRSV – strawberry latent ringspot virus), viru mozaiky huseníku (ArMV – arabis mosaic virus, viru kroužkovitosti maliníku (RpRSV– raspberry ringspot virus) a viru černé kroužkovitosti rajčete (TBRV– tomato black ring virus).

Přítomnost virů v rostlinách lze detekovat laboratorními metodami, např. imunoenzymatickými metodami (ELISA) nebo metodami na principu detekce virové nukleové kyseliny (např. polymerázovou řetězovou reakcí, PCR). Molekulárně biologickou metodou, která umožňuje detekci patogenů bez předchozí znalosti sekvence jejich genomu, je tzv. sekvenování nové generace (Next Generation Sequencing, NGS). Prozatím se tato metoda uplatňuje při objevování nových rostlinných virů a jejich genetických variant. Dá se předpokládat, že s vývojem metody a snižováním finančních nákladů na její provedení bude NGS brzy hrát důležitou roli při testování zdravotního stavu rostlin. Otázkou však zůstává, jak jsou nově objevené viry pro rostliny škodlivé a jak závažné hospodářské ztráty mohou na rostlinách způsobovat.

V roce 2019 byla publikována informace, že byl metodou NGS v jahodníku nalezen nový virus z rodu Cytorhabdovirus, čeledi Rhabdoviridae, který byl pojmenován strawberry virus 1 (StrV-1) (Fránová a kol. 2019). V témže roce Ding a kol. (2019) zveřejnili informace o stejném viru jahodníku, který předběžně nazvali strawberry-associated virus 1 (SaV1). O dva roky později He a kol. (2021) popsali nález viru, který, jak uvádějí, je genetickou variantou StrV-1 (Fránová a kol. 2019) a vzdáleně příbuzný se SaV1 (Ding a kol. 2019). StrV-1 se na infikovaných rostlinách neprojevuje specifickými příznaky, obvykle lze pozorovat např. nepravidelné prosvětlování žilek listů jahodníku, zakrslost, předčasné červenání listů, nekrózy a další nespecifické symptomy (obr. 1 a 2). Velice často se virus na rostlinách vyskytuje v latenci, kdy přítomnost viru je laboratorně potvrzena, avšak rostlina nevykazuje žádné příznaky. Virus je přenášen vegetativním množením rostlin a hmyzími vektory, kterými jsou zejména mšice (Fránová a kol.  2019).*

Text

Mgr. Lucie Valentová,1

Ing. Martina Rejlová,1

Dr. Ing. Jana Fránová,2

RNDr. Radek Čmejla, Ph.D.,1

1VŠÚO Holovousy s. r. o.,

2 Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav molekulární biologie rostlin (ÚMBR), Č. Budějovice

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2021.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down