Jihomoravský kraj je jedním z regionů Česka, který je nejvíce ovlivněn dopady klimatické změny. Nárůst průměrné teploty, dlouhodobé sucho, vlny veder, masivní eroze půdy nebo extrémní klimatické jevy, jako jsou přívalové deště a silný vítr, negativně ovlivňují zdejší obyvatele, přírodu i hospodářství. Jihomoravský kraj se proto nyní rozhodl této výzvě aktivně čelit, a proto od loňského prosince zpracovává Klimatický akční plán (KAP) na období let 2025 až 2050.
„Klíčovými cíli tohoto plánu je snížení emisí, zvýšení energetické soběstačnosti a posílení schopnosti kraje adaptovat se na nové podmínky. Máme na to být v této oblasti lídrem mezi ostatními kraji," uvádí hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.
Hlavním koordinátorem projektu, který zajišťuje zpracování KAP, je Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG. „Využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie budov se řadí mezi prioritní cíle Jihomoravského kraje. Musíme pomáhat starostům měst a obcí, bez toho to nepůjde. Chceme je motivovat ke snahám dosáhnout jako první kraj v ČR uhlíkové neutrality mimo jiné výrobou energie z obnovitelných zdrojů,“ doplňuje hejtmanův náměstek pro životní prostředí Lukáš Dubec.
„Jedná se o zásadní strategický dokument, který nám také umožní dosáhnout na prostředky Evropské unie určené na adaptaci na změnu klimatu. Jihomoravský kraj tak může získat 10 až 30 milionů eur,“ uvádí Jan Zámečník, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje a dodává: „To, že to umíme, se ukazuje už teď, kdy JINAG uspěl s projektem expertní sítě energetických manažerů a získal 34 milionů korun z Evropského projektu LIFE. Tito odborníci budou mít působnost v celém regionu a budou obcím poskytovat komplexní podporu při realizaci energetických úspor v obecních budovách. Zapojit se může jakákoliv obec v Jihomoravském kraji."
„Slovem komplexní máme na mysli poradenství týkající se jak technické stránky věci, tak toho, kde získat na energetické úspory peníze a jak postupovat v souladu s platnou legislativou,“ vysvětluje Patrik Reichl, ředitel JINAG. „Takto systematicky koncipovaná a jednotně řízená regionální síť energetických manažerů je minimálně v České republice velkou novinkou. Do budoucna by se mohla stát vzorem i pro ostatní kraje,“ doplňuje Reichl.
Projekt počítá s tím, že vedle širokého spektra konzultací podpoří konkrétní energetické úspory na budovách v majetku obcí, a bude tak prvním hmatatelným příspěvkem k naplňování ambiciózního cíle KAP. V konkrétních číslech se předpokládá snížení produkce CO2 o 2 105 tun, přípravu investičních projektů do renovací budov v hodnotě více než 500 milionů Kč a navýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů energie minimálně v objemu 5,25 GWh za rok.
Realizace projektu proběhne ve spolupráci s Nadací Partnerství a Sdružením energetických manažerů měst a obcí SEMMO. „Jižní Morava má problémy s větrnou erozí i vysycháním půdy, je proto třeba adaptovat naše města, obce i volnou přírodu a krajinu na klimatické změny. Právě proto máme na Ministerstvu životního prostředí řadu dotačních programů, které podporují například zakládání mokřadů, remízků nebo zalesňování, ale i programy které pomáhají snižovat spotřebu energie v budovách. Nárůst průměrné teploty, dlouhodobé sucho, masivní eroze půdy nebo přívalové deště a povodně negativně ovlivňují obyvatele, přírodu i hospodářství. Velmi silně s těmito jevy bojují právě v Jihomoravském kraji, s čímž mám i já jako Brňan reálnou zkušenost. Klimatická změna není jen o tom, že tají ledovce. Na konkrétních uvedených příkladech ji pociťujeme my všichni. Musíme proto okolí nejen adaptovat, ale zaměřit se také na snižování emisí. Věřím, že projekt Jihomoravského kraje přinese výsledky a stane se inspirací pro ostatní regiony v České republice. Oceňuji, že kraj navazuje na aktivity města Brna,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zdroj: MŽP
