Zejména u drobných pěstitelů je možné najít v zahradách velmi staré keře révy vinné, často neznámých odrůd. Vzhledem k révokazové kalamitě v Evropě je možné se domnívat, že nejstarší z keřů by mohl mít stáří něco málo přes 100 let. Otázkou je potom, jaké by to mohly být odrůdy?
Může se jednat o odrůdy evropské révy vinné (Vitis vinifera), ale také o mezidruhové rezistentní hybridy, které se v Evropě rozšiřovaly po révokazové kalamitě. U mezidruhových hybridů je pravděpodobně nejvíce zastoupená odrůda lidově nazývaná jako Bago, jejíž správný název je Baco noir. Jedná se o jeden z prvních mezidruhových hybridů, který měl vést k získání ideální révy, tzn. révy odolné proti révokazu, plísni révy a padlí révy. Počítalo se s pravokořenným pěstováním této odrůdy a nejstarší keře mohou být skoro určitě pravokořenné. Bago je proslulé zejména svojí barevností, kdy se tradují různé historky o přibarvování vína. Moderní analytická chemie však umí pokusy o přibarvování odhalit díky přítomnosti malvidin-3,5-diglukosidu ve vínech z Baga. Baco noir je kříženec mezi Folle blanche x Vitis riparia. Odrůda má velmi bujný růst. Dozrávání je rané. Odolnost vůči zimním mrazům, plísni révy a padlí révy je velmi dobrá. Víno má velmi intenzivní barvu. Kyseliny jsou však vyšší a ve víně často převažují „travnaté“ tóny. Hrozny jsou poměrně velké s rozvětvenou třapinou. Bobule je malá. Hrozny dobře dozrávají i v nevinařských oblastech a jsou vhodné i pro přímý konzum.*
Text a foto
prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.,
Zahradnická fakulta,
Mendelova univerzita v Brně
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2019.