Bonsaje ve stylu takazokuri neboli chobotnice, korabuki jako želví krunýř, sekidžodžu s kořeny splývajícími po kameni a mnoho dalších typů mohou vidět návštěvníci ostravské zoologické zahrady, kteří se vydají do jejího zázemí na speciální komentované prohlídky. Ve fóliovníku, v němž jsou umístěny přes zimu, mohou v tomto období některé z miniaturních stromů i rozkvést, řekl zahradník specialista David Kubala, jeden z průvodců prohlídek bonsají, jež zoo připravila na všechny březnové víkendy.
"Kdyby bylo trochu pěknější počasí, tak nám mohly kvést rododendrony, kterých tady máme několik. Nicméně nekvetou rododendrony, ale můžeme vidět krásně nakvetlou kamélii v takzvaném šikmém stylu. Ta už kvete v tuto dobu, protože je taková chladomilnější," řekl Kubala.
Bonsaje jsou miniaturní stromy, jejich název znamená v japonštině strom v misce. Zoo má okolo 80 bonsají a ornamentálních stromů různých velikostí a druhů, listnatých i jehličnatých, exotických i místních dřevin. Během teplé části roku je mohou návštěvníci vidět hned za vstupem do zoo, když se na podzim ochladí, přestěhují je pracovníci do vyhřívaného zázemí. Většina stromů má okolo 40 - 50 let. "Nejstarší bonsaje, které máme, jsou oliva evropská z roku 1928 a tis červený z roku 1920. Bonsaje jsou dlouhověké. Nejstarší na světě jsou až 1000 let staré a nacházejí se v Japonsku," řekl Kubala. Bonsaje vznikají tak, že se rostliny vsadí do misky a pak podle určitých pravidel tvarují speciálními nástroji. "Samozřejmě vyžaduje to velké množství času. Proto se bonsaje považují za vzor harmonie, klidu a trpělivosti. No a také samozřejmě štěstí, protože když stříhání bonsaje konečně dokončíte a neustřihnete tu větévku špatně, tak jste strašně šťastný, že nemusíte začínat znova," řekl Kubala. O sbírku bonsají v ostravské zoo se stará specialista Miroslav Horský, kurátor japonské zahrady Botanické zahrady Praha. "Kromě zastříhávání se jednou za čas přesazují do speciálního substrátu a také se hnojí speciálním hnojivem. Jsou pěstovány takovým způsobem, aby byly miniaturní, takže se i vybírají takové druhy, které nerostou moc bujně. A proto se dodává také hnojivo, které odpovídá tomu růstu. Působí postupně, pomalu," řekl Kubala. Bonsaje lze pěstovat z různých druhů stromů. "V japonské kultuře každý druh má určitou symboliku. Máme tu například japonské azalky, které jsou symbolikou ženskosti, lásky, porozumění. Máme tady duby, které jsou symbolikou pevnosti, odhodlání a vytrvalosti. Jalovce symbolizují ochranné funkce, zahánění duchů, v to věří staří japonští mistři. Máme tady samozřejmě plodonosné rostliny, jako jsou třeba jabloně nebo třešně. Mají ženštější vlastnosti, protože to je symbol plodnosti a vyrovnanosti," řekl Kubala. Komentované prohlídky zaměřené na bonsaje nabídla zoo poprvé loni. Byl o ně velký zájem, proto se rozhodla je letos zopakovat. Konají se o březnových sobotách a nedělích vždy od 11:00 a od 14:00 a kromě bonsají zájemci uvidí i skleníkový areál, kde rostou tropické a subtropické rostliny, jež zoo využívá k dekoraci a údržbě expozic. Prohlídky jsou v ceně vstupenky do zoo, kvůli omezené kapacitě si je ale zájemci musí rezervovat prostřednictvím rezervačního systému.
Zdroj: ČTK
